Moravskoslezský kraj a zejména jeho krajské město Ostrava se stávají průkopníky v oblasti vodíkových technologií a vodíkové mobility. Od instalace první veřejné vodíkové plnicí stanice až po plány na výstavbu fotovoltaické elektrárny s elektrolyzérem pro výrobu obnovitelného vodíku, kraj se angažuje v ekologické a technologicky pokročilé energetice.
Evropská Komise stanovila ambiciózní cíle pro výrobu obnovitelného vodíku v rámci EU. Ten lze dle legislativy vyrobit jen elektrolýzou. Elektrolyzéry, zařízení schopná produkovat vodík a kyslík z vody pomocí elektrického proudu, se staly prioritou v diskusích o rychlém rozvoji vodíkových technologií s nulovými emisemi. Avšak k úspěšnému přechodu na obnovitelný vodík bude nezbytné postupně vylepšovat elektrolyzéry celo systémově. Cílem je obecně zvyšování elektrické účinnosti, snižování investiční náročností a dosahování vysoké životnosti celého systému. Jako příklad lze uvést vývojové aktivity společností Hysata, HydrogenPro či ITM Power. Firem, které se vývojem nové generace elektrolyzérů zaobírají, je ale daleko více.
O existenci vodíku, který se v čisté podobě či v kombinaci s dalšími plyny nachází v geologických strukturách po celé planetě jste již možná slyšeli. Výzkumné aktivity bohatých nalezišť tohoto plynu jsou již v plném proudu. Může být ale přírodní vodík, opravdu průlomem k cestě za bezemisní ekonomikou?
Společnost Ford Trucks uzavřela partnerství s kanadskou firmou Ballard Power Systems, aby společně vyvinuly verzi nákladního elektrického vozidla s vodíkovými palivovými články (FCEV) na základě modelu F-Max s nosností 44 tun. Tato spolupráce by měla do budoucna rozšířit paletu nabízených vodíkových kamionů od celé řady velkých výrobců.
Diskuse ohledně pravidel pro výrobu obnovitelného vodíku v USA dosáhla klíčového bodu.
Podobně jako v případě Evropy i v USA se v debatě objevuje otázka adicionality (využívání pouze nových zdrojů energie) a časové korelace (spotřeby elektřiny v elektrolyzéru v době její výroby). Vláda se proto snaží najít kompromisní řešení, které by spojilo ekologické cíle s ekonomickými potřebami. Do konce měsíce má Ministerstvo financí USA oznámit novou definici čistého vodíku, která stanoví pravidla, jimiž se musí výrobci řídit, aby mohli žádat o daňové úlevy.
Ve středu 26. července 2023 schválila německá vláda aktualizovanou národní vodíkovou strategii, která zdvojnásobila domácí cíl pro kapacitu elektrolyzérů na rok 2030 z 5 GW na 10 GW. Tato strategie je klíčovým nástrojem pro dosažení uhlíkové neutrality do roku 2045. Přestože aktualizace předpokládá zvýšení plánované domácí výroby vodíku, očekává se, že poptávka po vodíku v Německu dosáhne v roce 2030 95-130 TWh, přičemž 50-70% poptávky bude pokryto dovozem tohoto energetického nosiče ve formě derivátů.
Evropská komise nedávno oznámila, že v rámci třetí výzvy Inovačního fondu EU investuje 3,6 miliardy eur do 41 projektů zaměřených na nízkouhlíkové technologie. Více než polovina těchto projektů je věnována výrobě a využití obnovitelného vodíku, jeho derivátům, jako jsou methanol a amoniak, a rozšiřování výroby elektrolyzérů a palivových článků. Prostřednictvím Inovačního fondu, podpořeného příjmy z Evropského systému pro obchodování s emisními povolenkami (EU ETS), se tyto projekty chystají akcelerovat rozvoj vodíkových technologií, aby přispěly k udržitelné budoucnosti Evropy a snížení emisí skleníkových plynů. Očekává se, že tyto projekty budou plně funkční do roku 2030 a přispějí k úspoře až 221 milionů tun emisí CO2 během prvních 10 let jejich provozu.
Německá společnost Robert Bosch GmbH začala sériovou výrobu palivových článků a vstupuje tak naplno do éry vodíku s ambiciózním cílem dosáhnout prodeje vodíkových technologií v hodnotě 5 miliard eur do roku 2030. Moduly budou vyráběny v jejich závodě ve Stuttgartu-Feuerbachu a budou dodávány americké společnosti Nikola, která je výrobcem vodíkových nákladních vozidel. Kromě výroby palivových článků plánuje Bosch také vyrábět vodíkové spalovací motory a elektrolyzéry.
Evropský parlament formálně schválil přijetí nového nařízení, které stanovuje povinnost zřízení vodíkových plnicích stanic každých 200 km podél hlavních silnic EU (TEN-T) a v městských uzlech do roku 2031 s názvem AFIR. Parlament také schválil nařízení, které zavazuje provozovatele velkotonážních lodí nad 5000 tun snižovat od roku 2025 vypouštěné emise každoročně o 2 % s cílem redukce emisí o 80 % do roku 2050 v porovnání s rokem 1990. Většina lodí bude také nucena od roku 2030 při kotvení využívat pouze elektřinu z pevniny v hlavních přístavech EU. V neposlední řadě budou muset provozovatelé lodí splnit do roku 2034 spotřebu přibližně 1 % obnovitelných paliv nebiologického původu, přičemž cíl může být navýšen v roce 2031 až na 2 %.
Německá společnost HH2E, která se zabývá rozvojem zelených energetických projektů, získala finanční prostředky pro dokončení první fáze plánovaného gigawattového vodíkového projektu v Lubminu – přístavní oblasti na severovýchodě Německa. Společnost HH2E, která pracuje na 15 identických projektech v zemi, předpokládá dosažení finálního investičního rozhodnutí (FID) do tří měsíců a stavbu započne ještě v letošním roce.
