V minulém týdnu publikoval Evropský účetní dvůr zvláštní zprávu Průmyslová politika EU v oblasti obnovitelného vodíku. Ta shrnuje výsledky auditu, jehož cílem bylo posoudit, jak účinně se Komisi daří vytvářet podmínky pro vznikající trhy s obnovitelnými a nízkouhlíkovými zdroji vodíku. Jaké jsou výsledky auditu, co ohledně rozvoje vodíkového trhu v EU konstatoval Evropský účetní dvůr a jaké jsou reakce Komise na dokument?
Když agentura BloombergNEF už v září 2022 informovala o tom, že čínské alkalické elektrolyzéry se prodávají za 1/3 ceny elektrolyzérů vyrobených v EU či severní Americe, nejednomu evropskému politikovi zatrnulo. Tato situace totiž naznačuje, že by se v případě elektrolyzérů mohla opakovat situace, která nastala u baterií pro elektromobily a fotovoltaických panelů. V případě obou technologií byla Čína schopná nastavit tak nízké ceny, že dnes na trhu dominuje.
Velká Británie se, stejně jako ostatní evropské státy, zavázala významným způsobem snížit emise skleníkových plynů. A stejně jako v případech ostatních států, prochází i britský ekonomický systém a průmysl mnoha změnami. Británie má navíc velký potenciál pro využití obnovitelných zdrojů energie, zejména větru. V této souvislosti patří Británie k zemím s velkými vodíkovými plány. Na začátku července byl zřízen nový fond, tzv. National Wealth Fund (Fond národního blahobytu, NWF).
V květnu tohoto roku publikoval Joint Research Center Evropské komise již druhou studii zabývající se přepravou vodíku, tentokrát však studie bere v úvahu i hodnocení životního cyklu obnovitelného vodíku a jeho derivátů. Nová studie přináší do české i evropské debaty o výrobě a dovozu obnovitelného vodíku celou řadou nových poznatků a ukazuje, že pokud do ceny obnovitelného vodíku započítáme environmentální dopady, které vznikly v průběhu jeho životního cyklu, cena obnovitelného vodíku je výrazně vyšší, než se dosud tvrdilo.
Nizozemská organizace pro aplikovaný vědecký výzkum (TNO) vydala v květnu 2024 novou zprávu zhodnocující výrobní náklady obnovitelného vodíku vyráběného elektrolýzou vody na území Nizozemska. Studie ‚‚Evaluation of the levelised cost of hydrogen based on proposed electrolyser projects in the Netherlands‘‘, zhodnotila cenu vodíku u 100 MW projektů. Výsledná cena vyráběného obnovitelného vodíku (tzv. Levelised Cost of Hydrogen, LCOH) se pro větší i menší projekty pohybuje v rozmezí 12 – 14 € za 1 kilogram obnovitelného vodíku.
V posledních týdnech byly spuštěny dva nové dvouleté vodíkové projekty (2024-2026), které získaly podporu z evropského rámce Interreg. Oba projekty se zaměřují zejména na vybudování a rozvoj vodíkové spolupráce mezi západními Čechami a severními bavorskými okresy. HYTEP s oběma projekty spolupracuje a o akcích, které budou v rámci projektů probíhat, budeme informovat.
Na konci května BloombergNEF zveřejnil nový výhled globálního vývoje na vodíkovém trhu do roku 2030. Jak vidí BloombergNEF (BNEF), jedna z nejvlivnějších ratingových a výzkumných agentur zabývajících se obnovitelnými zdroji energie, vodíkem i bezemisními technologiemi, vývoj globálního vodíkového trhu v roce 2024 s výhledem do roku 2030? Podíváme se, jaké hlavní trendy na vodíkovém trhu očekává a jakým výzvám podle BNEF bude vodíkové hospodářství v nejbližší době čelit.
Evropská komise vypsala v pondělí 3. června 2024 tendr na vytvoření podpůrného mechanismu, který má za cíl vytvořit agregaci poptávky vodíku v Evropské unii. Výsledkem by měla být Modulární IT Platforma (MIP), která bude sbírat data ohledně výroby a poptávky po obnovitelném a nízkouhlíkovém vodíku včetně jeho derivátů, a to jak uvnitř Evropské unie, tak pro případ importu z mimo Unie. Komise si od platformy slibuje získat data ohledně obchodu s vodíkem a jeho ceny a podpořit tak obchod s vodíkem. Funkční by měla být v polovině roku 2025.
Německý vládní kabinet podpořil ve středu 29. 5. 2024 na federální úrovni zákon (tzv. Hydrogen Acceleration Act), který cílí na výrazné zrychlení výstavby vodíkové infrastruktury prostřednictvím zrychleného stavebního řízení. Zákon se vztahuje na elektrolytickou výrobu vodíku (z vody), vodíkové plynovody, skladiště vodíku, importní terminály pro čpavek, vodík v kapalné podobě nebo jeho další deriváty jako LOHC1, distribuční a přenosovou soustavu dodávající elektřinu vyjmenované vodíkové infrastruktuře a obecně inženýrské sítě (vodovody, parovody a další). Nejedná se o první podporu vodíkovému sektoru, kterou chce Německo implementovat.
Rada EU schválila 21. května 2024 tzv. plynárenský balíček, v platnost by měl vstoupit na přelomu června a července. Akty obsažené v balíčku stanovují společná pravidla vnitřního trhu pro obnovitelné a nízkouhlíkové plyny (včetně vodíku) a upravují postavení těchto plynů v dekarbonizovaném energetickém systému EU. Plynárenský balíček se také zabývá otázkou plynárenské infrastruktury a překážkami, které brání jejímu rozvoji. Podívejte se s námi na opatření, která plynárenský balíček přinesl pro trh s vodíkem.
