Aktuality

V polovině května 2022 v reakci na ruskou vojenskou invazi na Ukrajinu přijala EU balík opatření označovaných jako REPowerEU. Cílem těchto opatření bylo snížit závislost EU na dovozech energetických surovin z Ruska a současně podpořit rozvoj takových energetických řešení, která posílí schopnost EU rychleji dosáhnout klimatické neutrality. Jedním z těchto řešení mělo být větší využití vodíku. Přečtěte si shrnutí a zhodnocení, jaké kroky podnikla EU za dva roky v oblasti podpory rozvoje využití vodíku a vodíkových technologií. 

Na konci dubna schválil Evropský parlament Nařízení o průmyslu pro čisté nulové emise (NZIA, Net-zero Industry Act), na konci května by se měli sejít ministři členských zemí EU a NZIA schválit. NZIA doplňuje skupinu norem, které vznikají v rámci Průmyslového plánu obsaženého v Zelené dohodě pro Evropu. Stručně lze říct, že cílem NZIA je zajistit, aby ekologická transformace nebyla ohrožena strategickými závislostmi. Přečtěte si, co můžeme od NZIA očekávat.

30. dubna 2024 zveřejnila Evropská komise výsledky tzv. vodíkové aukce, která proběhla v rámci Evropské vodíkové banky. Jednalo se o první aukci, která má do budoucna sloužit i jako vzorový model pro další aukce. V první aukci bylo vybráno sedm návrhů projektů a Evropská komise mezi vítěze rozdělí 720 milionů eur. Jaké jsou výsledky první vodíkové aukce, a které projekty zvítězily a proč. Jaký vzkaz přinášejí výsledky prvního kola pro další kola vodíkových aukcí?

Německo patří již více než dvě desetiletí k velkým zastáncům dekarbonizace. Tento cíl se odrazil v sadě politických opatření a projektů, které jsou označovány jako Energiewende (přeložit lze volněji jako „energetická transformace“). Cílem německé energetické transformace je bezemisní budoucnost. Jejímu dosažení má mj. napomoci využívání obnovitelného vodíku. Čím je však Německo blíže vodíkové realitě, tím větší a intenzivnější jsou debaty. Jednou z nich je i diskuse o využívání vodíku ve vytápění. 

Vláda ČR na svém zasedání 24. dubna t.r. schválila usnesení, jímž se zavazuje zjednodušit výstavbu obnovitelných zdrojů energie (OZE). Zmíněné usnesení je v souladu se závazky, které pro ČR vyplývají z balíčku Fit-for-55 a ze Směrnice o podpoře energie z obnovitelných zdrojů (zkráceně RED 3). Ta vstoupila v platnost na podzim 2023 a do národního práva má být transponována nejpozději v květnu 2025. Toto usnesení je také v souladu se snahou Česka posílit energetickou bezpečnost a nezávislost na dovozech fosilních paliv z Ruska a dalších států.

Výrobci vodíku cestou elektrolýzy vody v Česku již delší dobu řešili, jakým způsobem by měla být upravena jejich činnost. Ministerstvo průmyslu a obchodu připravilo ve spolupráci s dalšími stakeholdery (na konzultačním procesu se podílel i HYTEP) pokyny pro živnostenské úřady, jak postupovat při vydávání oprávnění k výrobě vodíku elektrolýzou vody. Nová úprava je založena na principu, kdy oprávnění k výrobě vodíku elektrolýzou vody závisí na způsobu dalšího použití vodíku.  

V rámci Hydrogen Days jsme pro vás vyzpovídali 5 osobností vodíkové světa. Konkrétně Martina Tenglera (Bloomberg NEF), Guy Verkoeyena (WaterstofNet B), Frederika Wewetzera (KH2, Hzwo), Katarínu Sasarákovou (Košický region, Odbor regionálního rozvoje) a Berta Backkera (ExxonMobil). Jako první, z této série, vám přinášíme rozhovor s panem Bertem Backerrem z ExxonMobil, se kterým jsme rozebírali hlavně roli nízkouhlíkového vodíku a jeho názor na aktuální postavení LCH.

Před několika lety ohlásila Saudská Arábie, země s velkými zásobami fosilních paliv, plány na vybudování největší výrobny zeleného vodíku na světě pod názvem NEOM. V březnu roku 2024 se projekt posunul výrazným způsobem kupředu, když německá firma ThyssenKrupp Nucera, dceřiná firma společnosti ThyssenKrupp, vypravila z Dortmundu do Saudské Arábie osm modulů pro výrobu obnovitelného vodíku.    

Poslední měsíce se nesou ve znamení entuziastických zpráv ohledně nových nalezišť přírodního vodíku. Ještě donedávna se přitom předpokládalo, že přírodní vodík se v zemské kůře téměř nevyskytuje. Ložiska, kde se vodík ve velkých poměrech k dalším plynům nachází, jsou rozesety všude po světě, jmenovitě lze zmínit objevy ve Španělsku, Francii, Mali nebo v Austrálii. Ekonomická relevance nalezených ložisek vodíku ale stále není potvrzena a je tak možné, že vodík nakumulovaný pod zemí nepůjde těžit v potřebném objemu. 

V prvním březnovém týdnu proběhl webinář Vodíkové hospodářství a obchodní příležitosti na nizozemském vodíkovém trhu, který HYTEP uspořádal spolu s nizozemskou kanceláří CzechTrade. Cílem bylo seznámit české firmy s aktuální situací v oblasti vodíkového hospodářství v Nizozemsku a poskytnout jim informace o tamních obchodních a investičních příležitostech. Na webináři mj. zaznělo, že české firmy mohou využít některý z nástrojů podpory rozvoje vodíkového hospodářství nizozemské vlády. Naše kolegyně Šárka Cabadová Waisová představila, v rámci prezentace „Situace v České republice v oblasti vodíkového hospodářství“, proč můžeme očekávat, že se bude rozvíjet využití vodíku v EU a v čem je zajímavé nizozemské vodíkové hospodářství, a co může nabídnout českým firmám.