Aktuality

Evropská komise představila dlouho očekávaný plán na dekarbonizaci průmyslu a posílení jeho konkurenceschopnosti a odolnosti. Cílem je dekarbonizace a modernizace evropského průmyslu, podpora Clean Tech sektoru a zajištění konkurenceschopnosti na globálním trhu. Prioritou bude také cirkularita. V návaznosti na již zveřejněné sdělení “Kompas pro konkurenceschopnost” mají jednotlivá generální ředitelství Komise snižovat administrativní zátěž a byrokracii, zjednodušovat procesy a zrychlit povolování. Pojďme se společně podívat na ty nejdůležitější body z pohledu vodíkového sektoru. 

Před přibližně čtrnácti měsíci byla na unijní úrovni publikována revidovaná směrnice na podporu využívání obnovitelných zdrojů energie. Směrnice RED zavazuje členské státy k snižování emisí skleníkových plynů a navyšování podílu obnovitelných zdrojů energie v sektorech dopravy a průmyslu. Protože se jedná o směrnici, musí být transponována do právních řádů členských států. Směrnice nicméně poskytuje flexibilitu, a tak se jednotlivé transpozice liší. Jak je to s transpozicí v ČR? 

Vodík v blízké budoucnosti nahradí část zemního plynu v průmyslu a energetice. Význam nalezne i v nákladní dopravě, v letectví ve formě kapalných e-paliv, ale i v námořní přepravě ve formě metanolu či čpavku. V současnosti se většina vodíku na světě vyrábí ze zemního plynu, a to metodou parního reformingu. V České republice se pak vodík vyrábí především z ropných zbytků, vzniklých při zpracování konvenčních paliv.  

Dánská vláda ohlásila 31. ledna 2025 nové způsoby, jak podpoří offshorové větrné elektrárny a vodíkový trh ve své zemi. Podpora by měla nabrat podobu státních dotací, které se zaměří na výstavbu 2-3 GW offshorových větrných elektráren a výstavbu části vodíkových plynovodů propojující Dánsko s Německem, a to už v roce 2030. I tato infrastruktura bude podpořena státem. 

15. ledna 2025 vypsal společný podnik mezi veřejnou a soukromou sférou (Evropskou komisí, Hydrogen Europe a Hydrogen Europe Research) – Clean Hydrogen Partnership (CHP), nové výzvy na podporu výzkumu a vývoje v oblasti vodíkových technologií. Cílem výzev je podpora škálování technologií výroby, skladování, distribuce a přepravy obnovitelného vodíku. CHP podpoří i výzkum v oblasti výroby tepla a energie, vodíkových údolí a dalších průřezových témat, které se nevešly pod výše jmenované. 

3. ledna 2025 vydalo Ministerstvo financí Spojených států amerických a Správa tuzemských příjmů přes rok očekávaná pravidla pro výrobu čistého vodíku. Pravidla jsou součástí, Bidenovou administrativou předloženého, zákona Inflation reduction act (IRA), který byl přijat již v srpnu 2022, a to v rámci sekce 45V Clean Hydrogen Production Tax Credit (sekce jsou v americké legislativě podobné jako články či konkrétní odstavce v unijních směrnicích a nařízeních). Finanční podpora čistému vodíku je v zákoně IRA odstupňována až do výše 3 dolarů za 1 kg vodíku, který si mohou výrobci odepsat z daní, a to na dobu až 10 let od spuštění výroby v případě, že stihnou projekt spustit do konce roku 2032. Výrobny mohou o dotaci žádat, pokud u nich začala výstavba až po 29. lednu 2023. 

Polsko je třetím největším spotřebitelem vodíku v EU a vodíkové agendě se věnuje velmi intenzivně. V rámci EU patří k zemím, které mají dostatek OZE a mají tak dobré předpoklady vyrábět obnovitelný vodík. Současně patří i k zemím, které díky své geografické poloze budou hrát důležitou roli při transevropské přepravě vodíku. Polsko je geografickou spojnicí mezi severskými a baltskými státy s dostatečnými kapacitami OZE a velkými plány na výrobu obnovitelného vodíku, a střední Evropou včetně Německa, kde domácí výroba nebude schopna pokrýt poptávku. 19. prosince 2024 společnost GAZ-SYSTEM zveřejnila výsledky průzkumu vodíkových plánů relevantních polských stakeholderů. Průzkum si zadala polská vláda. Podívejte se jaké jsou výsledek tohoto průzkumu. 

Státní fond životního prostředí publikoval v pátek 20. prosince 2024 první výzvu z programu GREENGAS, která se zaměřuje výhradně na výrobu obnovitelného vodíku. V minulosti již bylo možné v rámci různých výzev RES+ výrobu obnovitelného vodíku podpořit, nicméně podpora byla navázána na výstavbu obnovitelných zdrojů energie. Výzva GREENGAS podpoří výrobu výhradně obnovitelného vodíku elektrolýzou vody celkem 3 miliardami korun s 1 miliardou přednostně alokovanou pro strukturálně zasažené kraje (Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský). Jedná se o nárokovou investiční dotaci na 45 % způsobilých investičních výdajů s limitem 30 milionů € na jeden projekt a podnik. Malé podniky mohou  získat až o 20 % více a střední o 10 %. Ve výzvě uspěje každý, kdo se přihlásí včas a splní všechny formální kritéria. Na přípravě výzvy se podílela i naše platforma. 

Blíží se konec roku, a to je často doba bilancování a hodnocení toho, co se v posledním roce podařilo. V letošním roce EU přijala řadu opatření, které v nejbližších měsících a letech budou bezprostředně ovlivňovat rozvoj vodíkového ekosystému. Protože počet legislativních a nelegislativních rámců a norem, které ovlivňují využívání vodíku, rychle roste, vytvořili jsme pro vás jako vánoční dárek vizualizaci platných unijních legislativních i nelegislativních aktů a politicko-strategických rámců, které upravují využívání vodíku v EU. Součástí vizualizace je i tabulka s plnými názvy znázorněných norem a s interaktivním odkazem na plné české znění dokumentu v Úředním věstníku EU. Doufáme, že tento vodíkový vánoční dárek potěší Vás i Vaše blízké.

Nová Evropská komise začala oficiálně úřadovat od 1. 12. 2024. Čeká jí pět let vlády až k roku 2029. Z dosavadních informací vyplývá, že Komise naváže na uplynulých pět let své práce, tuto domněnku potvrzuje pokračování staronové předsedkyně Ursuly von der Leyen. Z diskusí na unijní úrovni nicméně vyplývá, že následujících pět let bude Komise více zaměřena na řešení upadající konkurenceschopnosti starého kontinentu než jen na rozvoj zelených technologií a ambiciózních cílů klimatické politiky. Jaké je postavení vodíku v unijních politikách a můžeme očekávat nějaké významné změny ve vodíkové regulaci v příštích letech? Jaké priority si Komise vytyčila v rámci svého mandátu z pohledu zelených technologií?