V polovině května 2022 v reakci na ruskou vojenskou invazi na Ukrajinu přijala EU balík opatření označovaných jako REPowerEU. Cílem těchto opatření bylo snížit závislost EU na dovozech energetických surovin z Ruska a současně podpořit rozvoj takových energetických řešení, která posílí schopnost EU rychleji dosáhnout klimatické neutrality. Jedním z těchto řešení mělo být i větší využití vodíku.

Balík opatření REPowerEU stojí na čtyřech pilířích: 1) ušetřit energii, 2) diverzifikovat dodávky, 3) vyrábět čistou energii a 4) chytře kombinovat investice a reformy.  

Opatření pro první cíl měla zejména snížit evropskou spotřebu zemního plynu. Původně byl v rámci balíku vytýčen dobrovolný cíl snížit poptávku o 15 %. Data Eurostatu z března 2024 ukazují, že EU jako celek snížila spotřebu zemního plynu v rozmezí březen 2022 až březen 2024 o 18 %. Česko v tomtéž období snížilo spotřebu o 17 %. V reakci na přetrvávající válku na Ukrajině přijala Rada EU v březnu 2024 Doporučení o opatřeních k dalšímu snižování poptávky po plynu. 

Druhým cílem bylo diverzifikovat dovoz. Dovozy plynu z Ruska byly nahrazeny dovozy z Norska, Kanady a USA. Diverzifikace dodávek také zahrnovala podporu budování nové energetické infrastruktury jako jsou přístavní terminály a na ně navazující plynovody. Pro rozvoj vodíkového hospodářství je důležité, že většina nových zařízení je budována v režimu „H2 ready“ předjímajíce, že v budoucnu bude část dovozu plynu nahrazena vodíkem. Ve snaze podpořit výstavbu infrastruktury schválila Komise v listopadu 2023 první seznam Projektů společného zájmu. Seznam obsahuje mj. i projekty výroby vodíku nebo projekty úzce navazující na výrobu vodíku: 85 podpořených projektů bylo v oblasti elektrické energie a 64 projektů v oblasti vodíku a elektrolyzérů. 

Třetím cílem bylo zvýšit výrobu čisté energie. Zde členské státy dosáhly největšího pokroku. V roce 2022 se v EU vyrobilo více elektřiny z větrných a solárních zdrojů než z plynu a v roce 2023 se jen z větru vyrobilo více elektřiny než z plynu. V GW to znamenalo, že v roce 2021 se v EU vyrobilo 164,2 GW solární elektřiny, v roce 2023 to bylo 260 GW, u větru to bylo v roce 2021 188 GW, v roce 2023 to bylo 221 GW. ČR však v tomto směru zaostává, růst nově instalovaného výkonu nebyl vyšší, než 2 %. V říjnu 2023 se EU dohodla na dalším zvýšení podílu obnovitelných zdrojů v rámci revidované směrnice o obnovitelných zdrojích energie (RED 3). Závazný cíl EU pro rok 2030 se zvýšil na 42,5 % s ambicí dosáhnout 45 %. 

Podporu čisté energie pak využily některé státy k investicím do vodíkového hodnotového řetězce. Např. Španělsko a Německo financovali 700 MW, resp. 300 MW kapacity elektrolyzérů. Na přelomu let 2023 a 2024 proběhla první vodíková aukce zaštítěná Evropskou vodíkovou bankou. S cílem podpořit tzv. obnovitelné plyny přijala EK i další opatření a podporu: např. předložila pokyny k uspořádání aukcí energie z obnovitelných zdrojů a aktualizovala doporučení a pokyny k urychlení postupů udělování povolení pro projekty v oblasti obnovitelné energie. EK se také začala zabývat otázkami meziodvětvových problémů, které mají dopad na všechny obnovitelné zdroje energie. 

Pokud jde o vodík, během jara 2024 EU dokončila legislativní rámec, který umožní vznik vodíkového trhu. Byly podepsány první dohody o odběru vodíku z obnovitelných zdrojů, rychle se rozšířila výrobní kapacita elektrolyzérů, budují se první velká zařízení na výrobu vodíku (200 MW) a budoucí provozovatelé vodíkových sítí již na mnoha místech zahájili výstavbu potřebné infrastruktury (přístavní terminály na zkapalněný vodík v Nizozemsku a Německu či výstavba vodíkovodů tamtéž). 

Posledním z cílů REPowerEU bylo chytře kombinovat investice a reformy. Od roku 2022 bylo pro projekty bezemisní a energeticky bezpečné EU mobilizováno téměř 300 miliard EUR. Hlavním finančním rámcem je Nástroj pro obnovu a odolnost (RRF), který byl doplněn několika dalšími nástroji, např. Fondem spravedlivé transformace či Inovačním fondem.  

Závěrem lze konstatovat, že i když ruský útok na Ukrajinu a následné sankce proti Rusku přinesly pro EU mnoho výzev, vedly k mnoha pozitivním změnám. V oblasti vodíku se jedná zejména o dotvoření vodíkové legislativy včetně přijetí tzv. plynárenského balíčku, který mj. vytvoří vnitřní trh s plyny. Podmínkou dalšího rozvoje vodíkového hospodářství v EU je jak další výstavba infrastruktury umožňující dovoz vodíku, tak posilování evropské výroby a jejích podmínek. Národní statistiky ukazují, že nadále dochází ke zvyšování instalovaného výkonu OZE i k napojování nových elektrolyzérů. V letošním roce ještě očekáváme, že budou přijaty další dvě normy, které významným způsobem doplní vodíkovou legislativu EU – tzv. Net-Zero Industry Act (Akt o průmyslu pro nulové čisté emise, jedna z podporovaných technologií uvedených v tomto aktu je výroba elektrolyzérů a dalších vodíkových zařízení) a Akt v přenesené pravomoci definující nízkouhlíkový vodík a jeho místo v evropském vodíkovém ekosystému.  

Více k hodnocení REPowerEU a hodnocení naplňování cílů v ČR viz 39cf8ea0-308b-4139-806e-a296cc420b48_en (europa.eu) 

Zdroj obrázku: https://euea-energyagency.org/uk/novyny-ta-podiyi/novyny-rynku/shho-vhodyt-do-planu-repowereu-i-yak-vin-dopomozhe-ukrayini/