Projekt “Koordinační činnost Česká vodíková technologická platforma 2027“
CZ.01.01.01/07/24_052/0005624
je spolufinancován Evropskou uniií.
Vodíkový slovník
Termín | Definice |
---|---|
ACER | [European Union Agency for the Cooperation of Energy Regulators] Agentura EU pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) byla zřízena v březnu 2011, aby podpořila spolupráci mezi vnitrostátními regulačními orgány v oblasti energetiky v EU a pomohla zajistit dobré fungování jednotného evropského trhu s elektřinou a se zemním plynem. V budoucnu bude do gesce ACER spadat i jednotný trh s vodíkem. |
Adicionalita | [additionality] Jedná se o princip zakotvený v Delegovaném aktu Evropské komise o pravidlech pro výrobu obnovitelných paliv nebiologického původu (RFNBO) doplňující směrnici RED. Adicionalita stanovuje, že elektrolyzér: 1) nesmí využívat elektřinu z obnovitelného zdroje (OZE) uvedeného do provozu dříve než 36 měsíců před uvedením elektrolyzéru do provozu a 2) nesmí být napojen na provozně či investičně podpořený obnovitelný zdroj energie. Pro elektrolyzéry spuštěné do roku 2028 platí výjimka z adicionality, a to až do roku 2038. |
AEM | [anion exchange membrane] Zkratka se používá pro označení jednoho z typů elektrolyzérů a je odvozena od typu elektrolýzy vody, kterou daný elektrolyzér používá. V případě AEM elektrolyzérů se jedná o tzv. alkalickou elektrolýzu s polopropustnou membránou mezi katodou a anodou. Průmyslová alkalická elektrolýza vody probíhá při teplotě 80 °C a napětí 1,8-2,4 V. Na katodě dochází k redukci vody na vodík. Výhodou AEM elektrolyzérů oproti PEM elektrolyzérům je, že nepoužívají ušlechtilé kovy jako platinu nebo iridium. Další informace viz SOEC |
AFIR | [alternative fuels infrastructure regulation] Zkratka AFIR je používána pro Nařízení o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva. To stanovuje minimální počet dobíjecích bodů a plnicích stanic, které musí členský stát zajistit na síti TEN-T nebo v městských uzlech. Pro vodík musí do konce roku 2031 zajistit výstavbu plnicí stanice každých 200 kilometrů na hlavní síti TEN-T a v městských uzlech. Další informace viz Městské uzly |
Akcelerační zóny | [acceleration zones, oblasti pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie] Jedná se o konkrétní místo nebo oblast, ať už na pevnině, na moři či na vnitrozemských vodách, které byly členským státem určeny za zvláště vhodné pro instalaci zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů. K vymezení akceleračních zón vyzývá státy směrnice RED. V akceleračních zónách bude zjednodušené řízení pro výstavbu obnovitelných zdrojů energie (OZE); směrnice RED členským státům stanoví přímo, jakým způsobem a v jakých lhůtách bude v akceleračních zónách probíhat povolovací řízení pro výstavbu obnovitelných zdrojů energie. |
Alternativní paliva | [alternative fuels] Paliva nebo zdroje energie, které v rámci energie používané v dopravě slouží alespoň zčásti jako náhrada zdrojů fosilních paliv a které mají potenciál přispět k její dekarbonizaci a zvýšit environmentální výkonnost odvětví dopravy. Zahrnují elektřinu, vodík, amoniak a obnovitelná paliva jako bioplyn. Alternativní paliva jsou definována v čl. 2 Nařízení o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva. |
Balancing services | [služby výkonové rovnováhy, SVR] SVR jsou podmnožinou tzv. podpůrných služeb a slouží k zajištění stability frekvence a výkonu v přenosové soustavě. V případě, že je v síti přebytek nebo nedostatek elektrické energie, provozovatel přenosové soustavy aktivuje (v českém případě společnost ČEPS) služby, aby se přebytek či nedostatek v síti eliminoval. Ve vodíkovém ekosystému to jsou elektrolyzéry, které v době nadbytku elektrické energie mohou vyrábět vodík a vodík je buď přímo používán, nebo může být skladován pro pozdější využití při výrobě elektřiny. V takovém případě poskytují elektrolyzéry, resp. vodíkové elektrárny tzv. kladné služby. V případě nedostatku elektrické energie v soustavě, elektřinu v soustavě spoří tím, že omezují svůj výkon. Služby výkonové rovnováhy zajišťují rovnováhu mezi výrobou a spotřebou a nedochází tak k nouzovým stavům nebo dokonce k blackoutům. Význam SVR poroste s tím, jak se bude navyšovat výroba elektrické energie z obnovitelných zdrojů. SVR jsou upraveny v Nařízení Komise 2017/2195, kterým se stanoví rámcový pokyn pro obchodní zajišťování výkonové rovnováhy v elektroenergetice. Další informace viz Přenosová soustava, Elektrolyzér, Obnovitelné zdroje energie |
Bidding zone | Nabídková (někdy též obchodní) zóna je koncept používány v elektroenergetice; v souvislosti s výrobou obnovitelného vodíku se objevuje např. ve směrnici RED a příslušných delegovaných aktech. Konkrétně se jedná o geografickou oblast, v jejímž rámci dochází k obchodu s elektrickou energií bez přidělené kapacity (důležité pro přeshraniční obchod s elektřinou), a které jsou zpravidla definovány hranicemi členského státu. Další informace viz Geografická korelace, Obnovitelný vodík či Delegovaný akt |
Blending | Termín označuje přimíchávání části vodíku do zemního plynu. Provádí se vstřikováním či vtláčením vodíku do plynárenské soustavy. V České republice se v roce 2024 začalo testovat využívání blendu v poměru 10 % obnovitelného vodíku a 90 % zemního plynu ve městě Hranice u Aše. Další informace viz Obnovitelný vodík |
Časová korelace | [temporall correlation] Jedná se o princip zakotvený v Delegovaném aktu Evropské komise o pravidlech pro výrobu obnovitelných paliv nebiologického původu (RFNBO) doplňující směrnici RED. Časová korelace stanovuje, že množství elektrické energie spotřebované v elektrolyzéru musí být v určitém časovém období (nejčastěji měsíčně nebo hodinově) propojeno s vyrobenou elektřinou u obnovitelného zdroje energie. Další informace viz Elektrolyzér či Obnovitelné zdroje energie |
CBAM | [carbon border adjustment mechanism, mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích] Zkráceně bývá označován jako „uhlíkové clo“. V roce 2021 přijala Evropská komise Nařízení na zavedení mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích. Jeho podstatou je výběr tzv. uhlíkového cla z dovozu surovin a výrobků, jejichž výroba je spojena s emisí velkého množství skleníkových plynů. Konečným důsledkem tohoto nařízení bude od roku 2026 povinnost dovozců na základě emisí obsažených v dovezeném zboží nakupovat tzv. CBAM certifikáty, jejichž cena bude odvozena od ceny evropských emisních povolenek (EU ETS). CBAM se týká dovozců ze třetích zemí a následujících komodit: železa a oceli, hliníku, cementu, elektrické energie, vodíku, hnojiv, některých prekurzorů a omezeně i navazujících výrobků. Nařízení o CBAM je účinné od října 2023, kdy začalo tzv. přechodné období. To bude trvat do 31. prosince 2025. Další informace viz Emise skleníkových plynů |
CCS/CCU | [carbon capture and storage/carbon capture and utilization] Jedná se o ucelený soubor technologií umožňujících zachytávání, ukládání a využití uhlíku (CO2). Jakmile je uhlík zachycen, je přepraven na místo skladování. Poté buď dochází k uložení uhlíku do geologických podzemních formací, nebo je znovu využit. CCS/CCU jsou součástí většiny scénářů k dosažení klimatické neutrality. Více k celému procesu najdete na Informačním portálu České geologické služby. |
Certifikát udržitelnosti | [certificate of sustainability] Jedná se o certifikát, který slouží k ověření udržitelnosti paliva. Podmínkou pro vydání certifikátu udržitelnosti je splnění kritérií, které jsou definovány ve Směrnici na podporu využívání obnovitelných zdrojů energie (RED). Certifikát udržitelnosti se vydává na jednotku energie a oproti zárukám původu funguje na principu hmotnostní bilance. Certifikát udržitelnosti lze vydat na RFNBO, biometan, biomasu či biopaliva. Certifikáty udržitelnosti se používají k prokázání plnění cílů stanovených v RED. Certifikáty udržitelnosti jsou často zaměňovány se zárukami původu, jedná se ale o dvě odlišné metody prokazování udržitelnosti výsledných produktů. Další informace viz Záruka původu |
CGH2 | [compressed gaseous hydrogen] Stlačování plynného vodíku hraje roli v přepravě, skladování a tankování vodíku. Důvodem je to, že za normálního tlaku a za normální teploty má vodík nízkou energetickou hustotu. 3 000 litrů vodíku v plynné fázi při atmosférických podmínkách například obsahuje stejné množství energie jako jeden litr benzinu. Vodík se musí stlačit, aby se zvýšila jeho energetická hustota a mohl se potom efektivně skladovat a přepravovat. Standardní provozní tlak pro dnešní vodíková vozidla je 350 bar (nákladní vozy a autobusy), v osobních vozech 700 bar. Pro stlačení vodíku na tento tlak se používají kompresory, přičemž energie potřebná pro stlačení na 350 nebo 700 bar je do 10 % energie v palivu. Při stlačení na 700 bar má vodík energetickou hustotu přibližně 40 kg na 1 m3. Další informace viz Plnicí stanice |
Delegovaný akt | [delegated act] Termín se používá pro právní normy (nařízení, směrnice) tzv. v přenesené pravomoci. Jedná se o právní akty, které může Evropská komise nezávisle zpracovat po zplnomocnění uděleném institucemi EU. Komise obvykle prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci zpracovává techničtější aspekty daných problematik. V případě obnovitelného vodíku jsou relevantní dva delegované akty doplňující směrnici RED: 1) Nařízení Komise v přenesené pravomoci, kterým se stanovují minimální hodnoty pro úspory emisí skleníkových plynů z recyklovaných paliv s obsahem uhlíku a upřesněním metodiky pro posuzování úspor emisí skleníkových plynů z kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu, a 2) Nařízení Komise v přenesené pravomoci v němž jsou vymezena podrobná pravidla pro výrobu kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaných v odvětví dopravy. Jako delegovaný akt vzniknou i pravidla pro výrobu nízkouhlíkového vodíku zakotvená ve směrnici plynárenského balíčku, a to nejpozději do srpna 2025. Další informace viz Obnovitelný vodík, Emise skleníkových plynů, Plynárenský balíček či Obnovitelná paliva nebiologického původu |