Vodíkoví experti se mohou zrodit již na střední škole

Jak vyvolat u studentů středních škol zájem o vodíkové technologie, aby s nimi chtěli spojit svou profesní kariéru? Jaký způsob spolupráce mezi odborníky, komerční sférou a školami by si představovali samotní pedagogové? A jaké konkrétní kroky udělat pro to, aby české střední školství podchytilo co nejvíce technicky talentovaných žáků? I na tyto otázky hledali odpovědi účastníci kulatého stolu s názvem „Význam vodíkového vzdělávání pro studenty SŠ a rozvoj české ekonomiky“, který 25. září pořádala Česká vodíková technologická platforma (HYTEP) společně se Střední odbornou školou – Centrem odborné přípravy a Gymnáziem v pražských Hrdlořezech. 

Jižní Korea bude s Českou republikou těsněji spolupracovat na rozvoji vodíkových technologií

Posílení a rozvoj spolupráce v oblasti vodíkového hospodářství mezi Jižní Koreou a Českou republikou, vzájemná výměna zkušeností v oblasti investic, výzkumu a vývoje či společné pilotní projekty v oblasti vodíkových technologií. Ale také spolupráce v oblasti výroby vodíku pomocí jaderných technologií či součinnost na zlepšování právních předpisů v této oblasti. I takové jsou cíle dvou Memorand o porozumění, které dne 20. září v Praze podepsali zástupci České vodíkové technologické platformy (HYTEP) s jihokorejskou asociací H2KOREA a společností Korea Hydro & Nuclear Power (KHNP). Podepsání memorand se uskutečnilo v rámci státní návštěvy prezidenta Jižní Koreje Jun Sok-jola v České republice.

Aktualizovaná Vodíková strategie ČR přináší nový impuls pro rozvoj trhu s vodíkem

17. července 2024 schválila Vláda České republiky novou podobu Vodíkové strategie ČR. Oproti té z roku 2021 hovoří strategie o podpoře výstavby 400 MW elektrolyzérů pro výrobu obnovitelného vodíku, konverzi několika páteřních plynovodů ze zemního plynu na čistý vodík okolo roku 2030 nebo povinnosti spotřebovávat až 20 tisíc tun obnovitelného vodíku ročně podle unijní legislativy. Obnovitelný vodík by měl nahradit část ze 125 tisíc tun šedého vodíku běžně používaného pro chemické procesy či rafinaci paliv. Strategie přiznává, že bez dostatečné státní podpory nepůjde výrobu a spotřebu obnovitelného vodíku kvůli ekonomickým aspektům rozběhnout, a to ani ve výrobách, které již vodík využívají.

HYTEP a vodíkové platformy transformujících se uhelných regionů budou spolupracovat na rozvoji vodíkové ekonomiky v Česku

Efektivně spolupracovat na rozvoji všech segmentů vodíkového ekosystému v České republice, vytvářet a prosazovat podmínky pro budování a rozvoj konceptu "vodíkových údolí", předávat si vzájemně zkušenosti, podílet se na tvorbě klíčových národních i regionálních strategických dokumentů či rozvíjet mezinárodní spolupráci v oblasti vodíkových technologií. I takové jsou cíle memoranda, které 28. května 2024 v Teplicích podepsali zástupci České vodíkové technologické platformy (HYTEP), Moravskoslezského Vodíkového Klastru, Vodíkové platformy Ústeckého kraje a Karlovarské agentury rozvoje podnikání.  

SZÚ a HYTEP podepsali s korejským WFRIC Memorandum o porozumění a vzájemné spolupráci

Trojstranná dohoda byla podepsána v rámci spolupráce v oblasti vodíkových technologií a palivových článků. Tato iniciativa představuje významný krok směrem k posílení globálního partnerství a rozvoji inovací v oblasti obnovitelné energie. Podpisem Memoranda stvrdily všechny strany svůj závazek k inovacím a udržitelnému rozvoji a také svou otevřenost pro budoucí společné projekty a výzkumy.

Projekt NEXTAEC: Přinese nová generace alkalických elektrolyzérů revoluci ve výrobě vodíku?

Jedním z páteřních prvků budoucího světového i českého vodíkového hospodářství mají představovat elektrolyzéry – tedy zařízení na výrobu vodíku pomocí elektřiny, získávané ideálně z obnovitelných zdrojů energie. A právě nejnovějším trendům ve vývoji zejména alkalických elektrolyzérů se věnovala i mezinárodní vědecká konference Hydrogen Days 2024. V rámci ní byly představeny výsledky pětiletého mezinárodního projektu NEXTAEC, díky kterému se vědcům podařilo vyvinout revoluční membrány nové generace pro alkalické elektrolyzéry.   

Experti i ministři: Vodíkové technologie čeká v ČR boom, na jejich podporu zamíří miliardy Kč

Sdílení zkušenosti se zaváděním vodíkových technologií v Belgii, Německu či na Slovensku, evropská a národní legislativa, podpora českých vodíkových projektů včetně dotačních příležitostí či série vědeckých přednášek s nejnovějšími poznatky od vývoje elektrolyzérů přes skladování a transport vodíku po slibné nové materiály pro výrobu palivových článků. Ale také workshopy přibližující možnosti nasazení regionálních vodíkových vlaků na českých železnicích nebo shrnující výsledky pětiletého mezinárodního projektu na vývoj nového typu membrán pro alkalické elektrolyzéry, prezentace vodíkových zařízení včetně automobilů či ocenění talentovaných vysokoškoláků. 

Podepsáno! HYTEP s dalšími osmi národními vodíkovými asociacemi usiluje o koordinovaný rozvoj vodíkových technologií

Česká vodíková technologická platforma (HYTEP) bude spolupracovat s vodíkovými asociacemi ze střední Evropy a Pobaltí a rovněž s Ukrajiny, na rozvoji vodíkového hospodářství. Dne 31. ledna 2024 se totiž stala jedním ze signatářů nově vzniklé vodíkové iniciativy 3Seas Hydrogen Council (3S). Iniciativa, do které je zapojeno dalších osm národních vodíkových asociací, usiluje o koordinovanou podporu robustního vodíkového hospodářství ve střední Evropě a Pobaltí a zdůrazňuje význam udržitelného rozvoje energetiky a ekonomického modelu zaměřeného na vodík.

Hydrogen Days 2024: Vodíkoví experti z celého světa se setkají v Praze!

Experti z celého světa, kteří se zabývají vodíkovými technologiemi, míří do Prahy. Ve dnech 20.–22. března 2024 se v české metropoli uskuteční již 14. ročník tradiční evropské odborné konference s názvem Hydrogen Days 2024. Konference vedle výzkumných a strategických přednášek nabídne také řadu vzdělávacích seminářů.

Až 10x méně platiny díky českému patentu! O budoucnosti vodíkové mobility rozhodne i dostupnost kritických surovin

Osobní, nákladní i veřejnou dopravu v Evropě čekají v blízké budoucnosti velké změny. V souvislosti s dekarbonizačními cíli Evropské unie, podle kterých se mají snížit emise skleníkových plynů o 55 % do roku 2030 v porovnání s rokem 1990, čeká sektor dopravy postupný odklon od fosilních paliv. Tradiční vozidla na benzin, diesel, LPG či CNG tak budou v čím dál větší míře doplňovat a posléze nahrazovat bateriové elektromobily a vozidla s palivovými články na vodík. Vodík pak má potenciál zejména v těžké nákladní dopravě.