Vodík zaostává za ambicemi, ale růst je zřetelný, uvádí IEA v každoročním reportu

Vodík zaostává za ambicemi, ale růst je zřetelný, uvádí IEA v každoročním reportu
Global Hydrogen Review 2025

Mezinárodní energetická agentura (IEA) ve své nové zprávě Global Hydrogen Review 2025 upozorňuje, že rozvoj výroby vodíku nízkoemisními způsoby zaostává za původními očekáváními, přesto ale dochází k reálnému růstu. Podle aktuálních dat by do roku 2030 mohlo být v provozu, výstavbě či ve fázi finálního investičního rozhodnutí (FID) přibližně 4,2 milionu tun roční kapacity výroby vodíku, který je vyráběn buďto elektrolýzou nebo jinými nízkoemisními způsoby. Dalších šesti milionů tun by mohlo být dosaženo za předpokladu, že budou zavedena opatření na podporu poptávky a infrastruktury, podobná těm, která jsou zavedena v Evropské unii. 

Disclaimer: Vodík vyráběný nízkoemisními technologiemi je v rámci reportu vodíkem, který v Evropské unii definujeme jako RFNBO či LCH vodík. 

Celosvětová poptávka po vodíku v roce 2024 vzrostla na téměř 100 milionů tun, což je o dvě procenta více než v předchozím roce. Hlavní část tohoto růstu stále tvoří tradiční odvětví, jako jsou rafinerie a průmyslové aplikace, zatímco nové sektory, například doprava nebo výroba oceli s využitím vodíku, zatím představují méně než jedno procento poptávky a soustřeďují se téměř výhradně do oblasti biopaliv. Produkce vodíku nízkoemisními způsoby se v roce 2024 zvýšila o zhruba deset procent a očekává se, že v roce 2025 dosáhne úrovně jednoho milionu tun ročně. To však stále představuje méně než jedno procento celkové výroby.

IEA zároveň upozorňuje, že snížila vyhlídky pro výstavbu kapacit na výrobu vodíku vyráběného nízkoemisními technologiemi do roku 2030. V případě realizace všech sesbíraných záměrů z posledních let, by dle aktuálních odhadů mohlo dojít k výstavbě kapacit o množství až 37 milionů tun vodíku vyráběného nízkoemisními technologiemi. Nicméně se jedná o číslo vycházející ze záměrů, které realisticky nebudou naplněny. V současnosti jsou ve fázi provozu, výstavbě či po FID projekty o souhrnné kapacitě 4,2 milionu tun ročně.

Klíčovou bariérou rozvoje zůstává rozdíl mezi cenou vodíku vyráběného z nízkoemisních zdrojů a náklady na vodík vyráběný tradičními metodami bez zachytávání uhlíku. V některých regionech, především v Číně, by se však za příznivých podmínek mohly tyto technologie stát konkurenceschopnými již do konce této dekády.

Instalovaná kapacita elektrolyzérů dosáhla v roce 2024 přibližně 2 GW a v roce následujícím se rozšíří o další více než 1 GW. Významnou roli hraje Čína, která zajišťuje přibližně 65 % světové instalované kapacity i výroby elektrolyzérů. Výrobci, mimo Čínu, se nadále potýkají s vyššími náklady, které jsou ovlivněny logistikou (elektrolyzéry jsou komplexní zařízení), problémy se standardizací a lokálními podmínkami.

Mezi příležitosti, na něž zpráva upozorňuje, patří zejména využití přístavů jako budoucích center pro výdej derivátů vodíku pro lodní dopravu, protože disponují potřebnou infrastrukturou a blízkostí k potenciálním výrobním kapacitám. Rostoucí potenciál je patrný také v jihovýchodní Asii, kde by ohlášené projekty mohly do roku 2030 vést k výstavbě kapacit s produkcí až 480 tisíc tun nízkoemisního vodíku ročně, i když zatím jen malá část těchto projektů dospěla k FID.

IEA zdůrazňuje, že pro urychlení rozvoje je zásadní vytvoření stabilního regulatorního rámce. Zejména projekty, které jsou již připravené k realizaci a zaměřují se na stávající aplikace, potřebují investiční jistotu. Rychlejší zavádění podpůrných opatření a budování infrastruktury by mohli přispět k tomu, aby se výroba vodíku nízkoemisními technologiemi stala ekonomicky životaschopnou.

Současně ale zpráva zdůrazňuje pozitivní trendy. Počet projektů, které se posunuly až k FID roste, do odvětví přichází nové investice a technologie se dále vyvíjejí. Stabilní podpora ze strany státu a koordinovaná výstavba infrastruktury by navíc mohly přispět ke snižování nákladů a urychlení dalšího rozvoje.

Je nezbytné zmínit, že přestože vodíkové technologie jistojistě prošly další bublinou, která pomalu ale jistě splaskává, rozvoj této technologie jde na rozdíl od roku 1970, 1990 a 2000 rychle dopředu a lze předpokládat, že tentokrát již k uchycení vodíkových technologií, na rozdíl od předchozích let, opravdu dojde.

Pro více informací:

https://www.hydrogeninsight.com/analysis/hydrogen-is-not-meeting-ambitions-set-out-at-the-start-of-this-decade-but-there-has-still-been-real-growth-iea/2-1-1871097

https://www.iea.org/reports/global-hydrogen-review-2025/executive-summary

https://www.iea.org/reports/global-hydrogen-review-2025 

Zdroj obrázku:

https://www.iea.org/reports/global-hydrogen-review-2025 

Image

Projekt “Koordinační činnost České vodíkové technologické platformy 2027“
CZ.01.01.01/07/24_052/0005624
je spolufinancován Evropskou uniií.