Aktuality

V posledních týdnech byly spuštěny dva nové dvouleté vodíkové projekty (2024-2026), které získaly podporu z evropského rámce Interreg. Oba projekty se zaměřují zejména na vybudování a rozvoj vodíkové spolupráce mezi západními Čechami a severními bavorskými okresy. HYTEP s oběma projekty spolupracuje a o akcích, které budou v rámci projektů probíhat, budeme informovat.

Na konci května BloombergNEF zveřejnil nový výhled globálního vývoje na vodíkovém trhu do roku 2030. Jak vidí BloombergNEF (BNEF), jedna z nejvlivnějších ratingových a výzkumných agentur zabývajících se obnovitelnými zdroji energie, vodíkem i bezemisními technologiemi, vývoj globálního vodíkového trhu v roce 2024 s výhledem do roku 2030? Podíváme se, jaké hlavní trendy na vodíkovém trhu očekává a jakým výzvám podle BNEF bude vodíkové hospodářství v nejbližší době čelit. 

Evropská komise vypsala v pondělí 3. června 2024 tendr na vytvoření podpůrného mechanismu, který má za cíl vytvořit agregaci poptávky vodíku v Evropské unii. Výsledkem by měla být Modulární IT Platforma (MIP), která bude sbírat data ohledně výroby a poptávky po obnovitelném a nízkouhlíkovém vodíku včetně jeho derivátů, a to jak uvnitř Evropské unie, tak pro případ importu z mimo Unie. Komise si od platformy slibuje získat data ohledně obchodu s vodíkem a jeho ceny a podpořit tak obchod s vodíkem. Funkční by měla být v polovině roku 2025.

Německý vládní kabinet podpořil ve středu 29. 5. 2024 na federální úrovni zákon (tzv. Hydrogen Acceleration Act), který cílí na výrazné zrychlení výstavby vodíkové infrastruktury prostřednictvím zrychleného stavebního řízení. Zákon se vztahuje na elektrolytickou výrobu vodíku (z vody), vodíkové plynovody, skladiště vodíku, importní terminály pro čpavek, vodík v kapalné podobě nebo jeho další deriváty jako LOHC1, distribuční a přenosovou soustavu dodávající elektřinu vyjmenované vodíkové infrastruktuře a obecně inženýrské sítě (vodovody, parovody a další). Nejedná se o první podporu vodíkovému sektoru, kterou chce Německo implementovat. 

Rada EU schválila 21. května 2024 tzv. plynárenský balíček, v platnost by měl vstoupit na přelomu června a července. Akty obsažené v balíčku stanovují společná pravidla vnitřního trhu pro obnovitelné a nízkouhlíkové plyny (včetně vodíku) a upravují postavení těchto plynů v dekarbonizovaném energetickém systému EU. Plynárenský balíček se také zabývá otázkou plynárenské infrastruktury a překážkami, které brání jejímu rozvoji. Podívejte se s námi na opatření, která plynárenský balíček přinesl pro trh s vodíkem.  

V polovině května 2022 v reakci na ruskou vojenskou invazi na Ukrajinu přijala EU balík opatření označovaných jako REPowerEU. Cílem těchto opatření bylo snížit závislost EU na dovozech energetických surovin z Ruska a současně podpořit rozvoj takových energetických řešení, která posílí schopnost EU rychleji dosáhnout klimatické neutrality. Jedním z těchto řešení mělo být větší využití vodíku. Přečtěte si shrnutí a zhodnocení, jaké kroky podnikla EU za dva roky v oblasti podpory rozvoje využití vodíku a vodíkových technologií. 

Na konci dubna schválil Evropský parlament Nařízení o průmyslu pro čisté nulové emise (NZIA, Net-zero Industry Act), na konci května by se měli sejít ministři členských zemí EU a NZIA schválit. NZIA doplňuje skupinu norem, které vznikají v rámci Průmyslového plánu obsaženého v Zelené dohodě pro Evropu. Stručně lze říct, že cílem NZIA je zajistit, aby ekologická transformace nebyla ohrožena strategickými závislostmi. Přečtěte si, co můžeme od NZIA očekávat.

30. dubna 2024 zveřejnila Evropská komise výsledky tzv. vodíkové aukce, která proběhla v rámci Evropské vodíkové banky. Jednalo se o první aukci, která má do budoucna sloužit i jako vzorový model pro další aukce. V první aukci bylo vybráno sedm návrhů projektů a Evropská komise mezi vítěze rozdělí 720 milionů eur. Jaké jsou výsledky první vodíkové aukce, a které projekty zvítězily a proč. Jaký vzkaz přinášejí výsledky prvního kola pro další kola vodíkových aukcí?

Německo patří již více než dvě desetiletí k velkým zastáncům dekarbonizace. Tento cíl se odrazil v sadě politických opatření a projektů, které jsou označovány jako Energiewende (přeložit lze volněji jako „energetická transformace“). Cílem německé energetické transformace je bezemisní budoucnost. Jejímu dosažení má mj. napomoci využívání obnovitelného vodíku. Čím je však Německo blíže vodíkové realitě, tím větší a intenzivnější jsou debaty. Jednou z nich je i diskuse o využívání vodíku ve vytápění. 

Vláda ČR na svém zasedání 24. dubna t.r. schválila usnesení, jímž se zavazuje zjednodušit výstavbu obnovitelných zdrojů energie (OZE). Zmíněné usnesení je v souladu se závazky, které pro ČR vyplývají z balíčku Fit-for-55 a ze Směrnice o podpoře energie z obnovitelných zdrojů (zkráceně RED 3). Ta vstoupila v platnost na podzim 2023 a do národního práva má být transponována nejpozději v květnu 2025. Toto usnesení je také v souladu se snahou Česka posílit energetickou bezpečnost a nezávislost na dovozech fosilních paliv z Ruska a dalších států.