Celkem 5 světově významných výrobců nákladních vozidel získalo na začátku listopadu 2021 podporu od americké vlády v hodnotě až 127 milionů dolarů, která má za cíl financovat vývoj nákladních automobilů na čistý pohon po dobu následujících 5 let. Součástí balíčku je i podpora nákladních automobilů s palivovými články na vodík. Iniciativa ‚‚SuperTruck 3‘‘ podpoří střední a těžkou nákladní dopravu s cílem zvýšit účinnost těchto vozidel a snížit emise skleníkových plynů.
Společnost Renault Group představila výsledky svého dlouholetého projektu HYVIA. Těmi je bezemisní vodíková dodávka Renault Master Van H2-TECH prototype, která je schopná na jednu nádrž ujet až 500 km. Dodávka nabízí až 12 metrů krychlových prostoru a ke koupi by měla být dostupná v roce 2022. Do dodávky je namontován 30 kW palivový článek, 33 kWh baterie a nádrže schopné pojmout 6 kg vodíku. Celý vůz bude vyráběn ve Francii.
Celkem čtyři provozovatelé plynárenských soustav z Německa, České republiky, Slovenska a Ukrajiny představili 15. září 2021 svůj projekt zaměřený na utvoření vodíkového koridoru střední Evropou. Společnosti Net4Gas, Eustream, OGE a Gas TSO of Ukraine počítají s přepravou vodíku z oblastí na Ukrajině, kde se v budoucnu bude vyrábět vodík zejména z obnovitelných zdrojů energie. Ukrajina nabízí vynikající podmínky pro masivní a ekologickou produkci vodíku z fotovoltaických panelů a větrných elektráren. Společnosti tvrdí, že Středoevropský vodíkový koridor nabídne možnost dodávat značné množství vodíku do německých průmyslových center již od roku 2030.
Centrum výzkumu Řež, s.r.o., TATRA TRUCKS a.s., DEVINN, s.r.o. a Vysoká škola chemicko-technologická v Praze se pod vedením společnosti ÚJV Řež, a.s. zaměří na vyvinutí inovativního řešení bezemisního nákladního vozidla poháněného vodíkem. Prototyp elektromobilu s vodíkovým palivovým článkem bude postaven na robustním podvozku Tatra a vybaven řadou podpůrných technologií, které umožní provoz vozidla v náročných podmínkách. Projekt, podpořený Technologickou agenturou ČR, představí nový vůz už v závěru roku 2023. Čtyři z pěti členů konsorcia jsou členem naší vodíkové technologické platformy.
Tým vědců Tomáš Hrbek, dr. Peter Kúš, dr. Yurii Yakovlev a prof. Vladimír Matolín z Matematicko-fyzikální fakulty získali pro Univerzitu Karlovu 14. září 2021 ve Stuttgartu na konferenci f-cell Stuttgart prestižní ocenění f-cell award v kategorii Research & Development.
14. a 15. října 2021 se bude v prostorách Fórum Karlín konat 4. ročník konference o současnosti a budoucnosti elektromobility a vodíkové mobility. Programem v pátek bude provázet i náš předseda České vodíkové technologický platformy Aleš Doucek. Jaké se chystají projekty v ČR? Je ČR schopna vyrábět zelený vodík v dostatečném objemu, nebo půjde hlavně o import? Co distribuce a jaká bude cena vodíku? Na řadu z těchto otázek bude možné znát odpověď už 14. a 15. října 2021.
Skupina Hyundai Motor Group představila na začátku září svou vizi Hydrogen Vision 2040, která cílí na komercionalizaci vodíkových aplikací během následujících let. Součástí vize je i závazek, že do roku 2040 bude vodík dostupný pro všechny, všechno a všude. Nejbližší cíl, kterého v rámci vize skupina dosáhne, je představení nové generace systému palivových článků ve variantách 100 a 200 kW do roku 2023, které budou oproti stávající generaci objemově o 50 % menší a o 30 % výkonnější. Cílem skupiny je zvýšit oproti předchozí generaci výdrž palivového článku o 50 – 100 % v porovnání se současně garantovanou zárukou 160 000km u osobních automobilů. Automobily pro komerční využití budou mít výdrž až 500 000 kilometrů. Do roku 2028 budou všechny komerční modely vozů společnosti nabízeny i ve verzi s palivovými články. Cena palivových článků nové generace by měla klesnout o více než 50 % oproti dnešnímu stavu. Skupina tvrdí, že do roku 2030 bude cena vozidel s palivovými články na stejné úrovni s bateriovými elektromobily.
Ocelářská společnost SSAB vyrobila a doručila svému zákazníkovi Volvo Group jejich první kus oceli, který byl vyroben kompletně bez využití fosilních paliv. Výroba oceli probíhá v několik krocích. Nejprve je železná ruda redukována vodíkem vyrobeným z obnovitelných zdrojů energie. V rámci tohoto procesu vznikne přímo redukované železo, jinak také nazývané železnou houbou. Takto vyrobené železo je následně společně s železným šrotem využito pro výrobu oceli v elektrické obloukové peci. SSAB na výrobě oceli spolupracuje v rámci partnerství HYBRIT s dalšími společnostmi, jakými jsou organizace LKAB a Vattenfall. Cílem společností je do roku 2026 posunout výrobu bezemisní oceli na průmyslovou úroveň a začít prodávat takto vyrobený materiál ve velkém.
Náš člen ORLEN Unipetrol pořádá tento rok soutěž pro nadějné a novátorské studenty, startupy či menší firmy s názvem CHEMTECHNEXT. Do soutěže se může přihlásit kdokoliv, kdo pracuje na něčem, co by mohlo pomoct inovovat oblast recyklace plastů, využití vodíku, budoucnost mobility, průmysl 4.0, nebo má nápad na zajímavou strategii, kterou by měly implementovat velké společnosti při přechodu na udržitelné fungování.
V Ústí nad Labem zachránili více než sto let starou unikátní technickou památkou využívající vodík na ztužování tuků. Historii vodíku začal v Ústeckém kraji psát Rakouský spolek pro chemickou a hutní výrobu od roku 1897. Vodík byl vyráběn elektrolýzou roztoku soli, při které vznikal jako vedlejší produkt. Zpočátku byl používán jako přísada do svítiplynu pro osvětlení města. Od roku 1913 do konce 80. let 20. století pak byl vodík z elektrolýzy využíván v nedaleké ztužovně tuků, kam byl přepravován vodíkovodem přes řeku Labe. Jednalo se o první ztužovnu tuku na pevninské Evropě. Ústí nad Labem se tak díky firmě na výrobu mýdla, rostlinného oleje a tuku Schicht stalo vodíkovým centrem Rakousko-Uherska na přelomu 19. a 20. století. Nyní jsou 110 let staré stroje ze ztužovny tuku dříve využívající vodík uchovány v Muzeu města Ústí nad Labem.
