Aktuality

Na konci dubna schválil Evropský parlament Nařízení o průmyslu pro čisté nulové emise (NZIA, Net-zero Industry Act), na konci května by se měli sejít ministři členských zemí EU a NZIA schválit. NZIA doplňuje skupinu norem, které vznikají v rámci Průmyslového plánu obsaženého v Zelené dohodě pro Evropu. Stručně lze říct, že cílem NZIA je zajistit, aby ekologická transformace nebyla ohrožena strategickými závislostmi. Přečtěte si, co můžeme od NZIA očekávat.

30. dubna 2024 zveřejnila Evropská komise výsledky tzv. vodíkové aukce, která proběhla v rámci Evropské vodíkové banky. Jednalo se o první aukci, která má do budoucna sloužit i jako vzorový model pro další aukce. V první aukci bylo vybráno sedm návrhů projektů a Evropská komise mezi vítěze rozdělí 720 milionů eur. Jaké jsou výsledky první vodíkové aukce, a které projekty zvítězily a proč. Jaký vzkaz přinášejí výsledky prvního kola pro další kola vodíkových aukcí?

Německo patří již více než dvě desetiletí k velkým zastáncům dekarbonizace. Tento cíl se odrazil v sadě politických opatření a projektů, které jsou označovány jako Energiewende (přeložit lze volněji jako „energetická transformace“). Cílem německé energetické transformace je bezemisní budoucnost. Jejímu dosažení má mj. napomoci využívání obnovitelného vodíku. Čím je však Německo blíže vodíkové realitě, tím větší a intenzivnější jsou debaty. Jednou z nich je i diskuse o využívání vodíku ve vytápění. 

Vláda ČR na svém zasedání 24. dubna t.r. schválila usnesení, jímž se zavazuje zjednodušit výstavbu obnovitelných zdrojů energie (OZE). Zmíněné usnesení je v souladu se závazky, které pro ČR vyplývají z balíčku Fit-for-55 a ze Směrnice o podpoře energie z obnovitelných zdrojů (zkráceně RED 3). Ta vstoupila v platnost na podzim 2023 a do národního práva má být transponována nejpozději v květnu 2025. Toto usnesení je také v souladu se snahou Česka posílit energetickou bezpečnost a nezávislost na dovozech fosilních paliv z Ruska a dalších států.

Výrobci vodíku cestou elektrolýzy vody v Česku již delší dobu řešili, jakým způsobem by měla být upravena jejich činnost. Ministerstvo průmyslu a obchodu připravilo ve spolupráci s dalšími stakeholdery (na konzultačním procesu se podílel i HYTEP) pokyny pro živnostenské úřady, jak postupovat při vydávání oprávnění k výrobě vodíku elektrolýzou vody. Nová úprava je založena na principu, kdy oprávnění k výrobě vodíku elektrolýzou vody závisí na způsobu dalšího použití vodíku.  

V rámci Hydrogen Days jsme pro vás vyzpovídali 5 osobností vodíkové světa. Konkrétně Martina Tenglera (Bloomberg NEF), Guy Verkoeyena (WaterstofNet B), Frederika Wewetzera (KH2, Hzwo), Katarínu Sasarákovou (Košický region, Odbor regionálního rozvoje) a Berta Backkera (ExxonMobil). Jako první, z této série, vám přinášíme rozhovor s panem Bertem Backerrem z ExxonMobil, se kterým jsme rozebírali hlavně roli nízkouhlíkového vodíku a jeho názor na aktuální postavení LCH.

Na počátku dubna 2024 vstoupilo v platnost Nařízení EK v přenesené pravomoci 2024/873, které výslovně přiznává výrobcům obnovitelného vodíku a jeho derivátů stejný nárok na bezplatné povolenky v rámci systému EU ETS jako výrobcům šedého vodíku a jeho derivátů. Za jakých okolností provozovatelé zařízení získávají bezplatné povolenky a jaké podmínky musejí splňovat výrobci obnovitelného vodíku, aby na bezplatné povolenky dosáhli? To se dozvíte níže. Zásadní informací v této věci je, že zařízením ETS se podle nového Nařízení stává každá výrobna vodíku s kapacitou 5 tun denně a více.  

Vodíkové hospodářství v Česku se teprve rodí a Česká republika patří k zemím, které v současné době pracují na budování vodíkového ekosystému. Zatímco Evropská komise a evropská legislativa počítají při prosazování dekarbonizace a posilování energetické odolnosti EU především s obnovitelným vodíkem, pro ČR je spoléhání se čistě na obnovitelný vodík problematické. Proto HYTEP připravil dokument, ve kterém pro české tvůrce politiky a české zástupce při EU, shrnuje, proč je pro ČR nízkouhlíkový vodík důležitý. 

E‑paliva, nebo také syntetická paliva, jsou zmiňována jako důležitý nástroj dekarbonizace dopravy. S tímto typem paliv počítá EU i Česká republika v rámci právních předpisů označených jako REFuelEU. V březnu 2024 byla v americkém Texasu otevřena první továrna, která má komerčně vyrábět e‑paliva. V tomto článku nejprve stručně přiblížíme, co to jsou e‑paliva a jakému využití by měla sloužit, ve druhé části pak představíme první komerční výrobu e‑paliv. 

Před několika lety ohlásila Saudská Arábie, země s velkými zásobami fosilních paliv, plány na vybudování největší výrobny zeleného vodíku na světě pod názvem NEOM. V březnu roku 2024 se projekt posunul výrazným způsobem kupředu, když německá firma ThyssenKrupp Nucera, dceřiná firma společnosti ThyssenKrupp, vypravila z Dortmundu do Saudské Arábie osm modulů pro výrobu obnovitelného vodíku.