Aktuality

Diskuse ohledně pravidel pro výrobu obnovitelného vodíku v USA dosáhla klíčového bodu. 

Podobně jako v případě Evropy i v USA se v debatě objevuje otázka adicionality (využívání pouze nových zdrojů energie) a časové korelace (spotřeby elektřiny v elektrolyzéru v době její výroby). Vláda se proto snaží najít kompromisní řešení, které by spojilo ekologické cíle s ekonomickými potřebami. Do konce měsíce má Ministerstvo financí USA oznámit novou definici čistého vodíku, která stanoví pravidla, jimiž se musí výrobci řídit, aby mohli žádat o daňové úlevy.

Ve středu 26. července 2023 schválila německá vláda aktualizovanou národní vodíkovou strategii, která zdvojnásobila domácí cíl pro kapacitu elektrolyzérů na rok 2030 z 5 GW na 10 GW. Tato strategie je klíčovým nástrojem pro dosažení uhlíkové neutrality do roku 2045. Přestože aktualizace předpokládá zvýšení plánované domácí výroby vodíku, očekává se, že poptávka po vodíku v Německu dosáhne v roce 2030 95-130 TWh, přičemž 50-70% poptávky bude pokryto dovozem tohoto energetického nosiče ve formě derivátů.

Evropská komise nedávno oznámila, že v rámci třetí výzvy Inovačního fondu EU investuje 3,6 miliardy eur do 41 projektů zaměřených na nízkouhlíkové technologie. Více než polovina těchto projektů je věnována výrobě a využití obnovitelného vodíku, jeho derivátům, jako jsou methanol a amoniak, a rozšiřování výroby elektrolyzérů a palivových článků. Prostřednictvím Inovačního fondu, podpořeného příjmy z Evropského systému pro obchodování s emisními povolenkami (EU ETS), se tyto projekty chystají akcelerovat rozvoj vodíkových technologií, aby přispěly k udržitelné budoucnosti Evropy a snížení emisí skleníkových plynů. Očekává se, že tyto projekty budou plně funkční do roku 2030 a přispějí k úspoře až 221 milionů tun emisí CO₂ během prvních 10 let jejich provozu. 

Německá společnost Robert Bosch GmbH začala sériovou výrobu palivových článků a vstupuje tak naplno do éry vodíku s ambiciózním cílem dosáhnout prodeje vodíkových technologií v hodnotě 5 miliard eur do roku 2030. Moduly budou vyráběny v jejich závodě ve Stuttgartu-Feuerbachu a budou dodávány americké společnosti Nikola, která je výrobcem vodíkových nákladních vozidel. Kromě výroby palivových článků plánuje Bosch také vyrábět vodíkové spalovací motory a elektrolyzéry. 

Evropský parlament formálně schválil přijetí nového nařízení, které stanovuje povinnost zřízení vodíkových plnicích stanic každých 200 km podél hlavních silnic EU (TEN-T) a v městských uzlech do roku 2031 s názvem AFIR. Parlament také schválil nařízení, které zavazuje provozovatele velkotonážních lodí nad 5000 tun snižovat od roku 2025 vypouštěné emise každoročně o 2 % s cílem redukce emisí o 80 % do roku 2050 v porovnání s rokem 1990. Většina lodí bude také nucena od roku 2030 při kotvení využívat pouze elektřinu z pevniny v hlavních přístavech EU. V neposlední řadě budou muset provozovatelé lodí splnit do roku 2034 spotřebu přibližně 1 % obnovitelných paliv nebiologického původu, přičemž cíl může být navýšen v roce 2031 až na 2 %. 

Německá společnost HH2E, která se zabývá rozvojem zelených energetických projektů, získala finanční prostředky pro dokončení první fáze plánovaného gigawattového vodíkového projektu v Lubminu – přístavní oblasti na severovýchodě Německa. Společnost HH2E, která pracuje na 15 identických projektech v zemi, předpokládá dosažení finálního investičního rozhodnutí (FID) do tří měsíců a stavbu započne ještě v letošním roce. 

20. 6. 2023 byla otevřena první vodíková plnicí stanice společnosti ČEPRO. Umístěná ve skladu Mstětice u Prahy, tato inovativní stanice bude sloužit jako multifunkční zařízení, které plní vozidla, provádí výzkum a testování, a to v komerční, odborné a akademické sféře. Tento krok směrem k udržitelné dopravě pomáhá dosáhnout cílů Evropské unie a posiluje pozici České republiky v oblasti čistších a ekologičtějších energetických řešení.

Evropská unie se připravuje na vstup dvou aktů v přenesené pravomoci v platnost.  Ty definují, za jakých podmínek lze vyrábět obnovitelný vodík v rámci takzvaných obnovitelných paliv nebiologického původu (RFNBO). Po čtyřměsíčním období přezkumu ze strany Rady EU a Evropského parlamentu, během něhož nebyly vysloveny žádné námitky, budou tyto dva právní předpisy brzy závazné, a to jakmile budou zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie.

Německo, Itálie a Rakousko vyjádřily podporu vodíkovodu SoutH2, jehož cílem je přepravovat čtyři miliony tun vodíku ročně ze severní Afriky do Německa přes Itálii a Rakousko. Tato iniciativa vedená čtyřmi provozovateli plynárenských sítí je v souladu s cílem Evropské unie diverzifikovat dodávky energie a zvýšit energetickou bezpečnost. Projekt zahrnuje změnu využití stávajících plynovodů a má potenciál přispět k dosažení cíle EU dovážet do roku 2030 deset milionů tun obnovitelného vodíku ročně.

Nová data Mezinárodní energetické agentury (IEA) naznačují, že pokud se očekávaným způsobem do roku 2030 zvýší výrobní kapacity EU a jiných částí světa, současná podoba čínské dominance ve výrobě velkých elektrolyzérů skončí.