Aktuality

Ve čtvrtek 28. července došlo k mimořádnému průlomu v otázce podpory výroby nízkouhlíkového vodíku ve Spojených státech amerických. Demokratický senátor Joe Manchin, který řadu měsíců blokoval tzv. ‚‚Build Back Better Act‘‘, změnil názor a rozhodl se zákon zaměřující se na klima, daně a zdravotnictví podpořit. Kompromisní zákon se nově nazývá ‚‚Inflation Reduction Act of 2022‘‘. Součástí zákona je podpora obnovitelných zdrojů energie, včetně výroby vodíku.  Ta by měla být v USA podpořena daňovými úlevami v závislosti na emisní náročnosti výroby vodíku. Tzv. čistý vodík (clean hydrogen) bude způsobilý k získání daňových úlev v hodnotě až 3 $/kg.

Od května 2022 nabízí TÜV SÜD dvě nové dobrovolné mezinárodní certifikační značky, „Systém palivových článků“ a „Součást vodíkového systému“, pro stacionární, továrně vyráběné systémy palivových článků a součásti obsahující vodík. Zatímco palivové články vyrábějí elektřinu na základě elektrochemické reakce, součásti obsahující vodík, jako jsou ventily, palivové trysky, odpojovací přípojky a hadice, se používají na čerpacích stanicích H_² nebo ve vozidlech H_². Umístěním certifikační značky TÜV SÜD na své produkty výrobci kupujícím a spotřebitelům dokládají nejenom svou snahu o kvalitu a bezpečnost a zodpovědný přístup k životnímu prostředí, ale také získávají konkurenční výhodu. Normativní základ zahrnuje IEC 62282-2 a -4 pro moduly palivových článků, IEC 62282-3 pro systémy palivových článků, ISO 19880-3 a -5 pro vodíkové ventily a hadice výdejních stojanů a ISO 17268 pro odpojovací přípojky a palivové trysky.

Vodík v silniční dopravě je médium, které je zařazeno mezi paliva čistá. Spolu s bateriovými elektromobily a plug-in hybridními vozidly patří vozidla s palivovými články (FCEV) do vozidel elektrických (s externím plněním). Autoři článku se zaměřili na aktuální data o FCEV v zemích Evropské unie (EU) napříč jednotlivými kategoriemi vozidel – osobních, lehkých užitkových, nákladních a autobusů. Jelikož je pro toto odvětví klíčový rozvoj plnicí infrastruktury, z dostupných dat jsou porovnány jednotlivé země jak v počtu provozovaných, tak plánovaných stanic. Lze konstatovat, že veřejné plnicí vodíkové stanice jsou zatím provozovány pouze v 11 zemích EU. V České republice je v Centrálním registru vozidel evidováno 9 FCEV a žádná veřejná plnicí vodíková stanice. Do konce roku 2022 se však plánuje dokončení 3 vodíkových stanic (Praha, Litvínov, Ostrava) a do konce roku 2023 dalších 6, které byly podpořeny částkou 350 mil. Kč z Operačního programu Doprava. V závěru článku autoři upozorňují na typy vodíku, které jsou z pohledu emisní bilance naprosto klíčové. Představen je rovněž nový web www.cistadoprava.cz, který obsahuje aktuální informace a data v návaznosti na Národní akční plán čisté mobility.

V Německu byl spuštěn plně komerční provoz 14 vodíkových vlaků Coradia iLint od společnosti Alstom. Vlastníkem 14 souprav je Landesnahverkersgesellschaft Niedersachsen, který se o alternativy k dieselovým lokomotivám začal zajímat od roku 2012. Celkem 14 vodíkových vlaků nahradí 15 dieselových na trase mezi Cuxhavenem, Bremerhavenem, Bremervördem a Buxtehudem. Doplňování paliva bude probíhat denně, a to za pomoci plnicí stanice dodané společností Linde. Díky dojezdu až 1000 kilometrů může vlak Coradia iLint bez doplnění paliva jezdit na trase bez jediné přestávky pro plnění. Vlaky jsou schopné maximální rychlosti až 140 km/h.

Společnost Gebrüder Weiss představí v polovině září v České republice elektrické nákladní vozidlo na vodíkový pohon a realizuje pilotní rozvoz zásilek v Praze a okolí. Unikátní tichou a bezemisní technologii nákladního vozu Hyundai XCIENT Fuel Cell společnost předvede na mezinárodní logistické konferenci SpeedChain, kde bude k vidění v odpoledních hodinách. Médiím pak bude vůz představen na tiskové konferenci v Holešovické tržnici v Praze. Na tiskové konferenci, která se bude zabývat také budoucností městské mobility, vystoupí mimo jiné vedoucí oddělení Vodíkové technologie a inovace v energetice Ústavu jaderného výzkumu v Řeži Ing. Aleš Doucek, Ph.D., jenž je zároveň předsedou představenstva České vodíkové technologické platformy.

Německý ocelářský podnik thyssenkrupp nainvestuje více než 2 miliardy eur do ocelárny v Duisburgu. Díky této investici přejde ocelárna ze současného využívaní technologie vysokých pecí na technologii přímé redukce železa vodíkem. Cílem společnosti je výrazně snížit emise skleníkových plynů, které jsou vyemitovány pří výrobě oceli. Thyssenkrupp očekává, že se tímto krokem podaří vyrábět ročně až 2,5 milionů tun přímo redukovaného železa (také známé pod pojmem železná houba). Takto zredukované železo potom následně lze v obloukových pecích využít k výrobě až 2 milionů tun nízkouhlíkové oceli ročně. 

6. října 2022 zaslala nadnárodní organizace Hydrogen Europe otevřený dopis předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyen, ministrovi průmyslu a obchodu Jozefu Síkelovi a členům Evropského parlamentu. Cílem apelu je urychlit implementaci pravidel pro výrobu obnovitelného vodíku v Evropské unii (akt v přenesené pravomoci k obnovitelným palivům nebiologického původu). Česká vodíková technologická platforma (HYTEP) dopis podporuje a věří, že pravidla pro výrobu obnovitelného vodíku musí být maximálně flexibilní tak, aby nebyl ohrožen rozvoj vodíkového hospodářství v samotném zárodku.

Centrum dopravního výzkumu, veřejná výzkumná instituce specializovaná na dopravní obory, se dlouhodobě věnuje oblasti čisté dopravy. Nyní představilo aplikaci Vodíková mapa ČR, která je určena nejen pro odbornou veřejnost. Webová aplikace Vodíková mapa ČR vznikla za účelem monitorování aktivit na poli vodíkové infrastruktury v návaznosti na dopravu. Přehledně mapuje projekty výstavby plnicích stanic a výroben vodíku v jejich různých fázích realizace. Aplikace je součástí webových stránek cistadoprava.cz a přispět do ní může kdokoliv, kdo plánuje realizovat výrobu, případně plnicí stanici na vodík. Členové HYTEP mají speciální možnost zneviditelnit projekty pro veřejnost, ale nechat je viditelné pouze pro další členy platformy. 

19. října 2022 proběhlo hlasování na plenárním zasedání Evropského parlamentu k cílům nařízení o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva. Evropský parlament schválil své stanovisko, se kterým půjde k jednacímu stolu v rámci trialogů, tedy diskuzí s Evropskou komisí a Radou Evropské unie ohledně finální podoby nařízení. Parlament chce snížit maximální možnou vzdálenost mezi plnicími stanicemi na hlavních i globálních sítích TEN-T, a to na 100 km. Zároveň posunul časový harmonogram dosažení cíle, nově by měly být tyto plnicí stanice dostupné již na konci roku 2027. Technické a další parametry plnicích stanic Parlament ponechal bez větších změn. Jedná se o výrazně ambicióznější cíl, než na kterém se ve svém stanovisku dohodly členské státy EU.

Státní fond životního prostředí vypsal 2. 11. 2022 výzvu ENERG ETS č. 2/2022 zaměřující se na modernizaci zdrojů a technologií v rámci velkých projektů. Lhůta po podání žádostí je stanovena od 29. 11. 2022 do 30. 6. 2023. Příjemcem podpory může být subjekt provozující zařízení EU ETS na území České republiky.