Aktuality

19. října 2022 proběhlo hlasování na plenárním zasedání Evropského parlamentu k cílům nařízení o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva. Evropský parlament schválil své stanovisko, se kterým půjde k jednacímu stolu v rámci trialogů, tedy diskuzí s Evropskou komisí a Radou Evropské unie ohledně finální podoby nařízení. Parlament chce snížit maximální možnou vzdálenost mezi plnicími stanicemi na hlavních i globálních sítích TEN-T, a to na 100 km. Zároveň posunul časový harmonogram dosažení cíle, nově by měly být tyto plnicí stanice dostupné již na konci roku 2027. Technické a další parametry plnicích stanic Parlament ponechal bez větších změn. Jedná se o výrazně ambicióznější cíl, než na kterém se ve svém stanovisku dohodly členské státy EU.

Státní fond životního prostředí vypsal 2. 11. 2022 výzvu ENERG ETS č. 2/2022 zaměřující se na modernizaci zdrojů a technologií v rámci velkých projektů. Lhůta po podání žádostí je stanovena od 29. 11. 2022 do 30. 6. 2023. Příjemcem podpory může být subjekt provozující zařízení EU ETS na území České republiky.

Město Duisburg se na základě výsledků studie porovnávající bateriové a vodíkové elektrobusy rozhodlo pro nákup až 100 vodíkových autobusů do roku 2030. Cílem města je nahradit všechny stávající dieselové autobusy vodíkem a vybudovat potřebnou infrastrukturu pro jejich plnění. Finální rozhodnutí musí ještě potvrdit rada města 28. listopadu. 

Společnost Škoda Group představila svůj vodíkový autobus Škoda H'City. Autobus je nástupcem prvního modelu vodíkového autobusu Škoda TriHyBus představeného v roce 2009. Autobus pojme až 39 kg vodíku při 350 barech, nabízí prostor až pro 85 cestujících a na jedno naplnění zvládne dojezd okolo 350 kilometrů. 

Unijní legislativa dlouhodobě podporuje zejména obnovitelný vodík, který je vyráběn primárně elektrolýzou vody za použití obnovitelných zdrojů energie. Vývoj na unijní úrovni ale nasvědčuje tomu, že by i nízkouhlíkový vodík měl být do budoucna více podpořen. Francie a Německo se v minulém týdnu dohodly na uznání vzájemné technologické neutrality v oblasti výroby vodíku. Podle nových informací by Německo nemělo Francii legislativně zamezovat rozvíjet výrobu vodíku z jaderné elektřiny, případně dalších nízkouhlíkových zdrojů. Česká vodíková technologická platforma (HYTEP) dlouhodobě prosazuje technologicky neutrální přístup, podobně jako Česká republika, a proto se přidala k otevřenému dopisu, který naleznete v článku. České předsednictví v reakci na tento vývoj navrhlo do dekarbonizačního balíčku pro trh s plyny zavést možnost používat nízkouhlíkový vodík k plnění cílů směrnice o obnovitelných zdrojích v průmyslu a dopravě. O návrhu se bude teprve hlasovat, ale minimálně Německo by nemělo nově stát této iniciativě v cestě.

Česká vodíková technologická platforma (HYTEP) pořádá společně s partnery z Ústeckého a Moravskoslezského kraje, Hydrogen Europe a Clean Hydrogen Partnership roadshow vodíkového autobusu společnosti CaetanoBus. Cílem akce je dostat do ulic českých měst vodíkový autobus s pasažéry a otestovat v každém městě po dobu tří dní provoz autobusu. Autobus od společnosti CaetanoBus byl zkonstruován ve spolupráci se společností Toyota, spotřeba autobusu a další parametry budou během demonstračních jízd získány a zpřístupněny i dalším zájemcům, a to na požádání. Autobus bude jezdit v Mostě od 6. prosince do 8. prosince na lince 17. V Ostravě je v plánu nasadit autobus od 13. do 14. prosince na linkách 23, 28 a 38 a 15. prosince jízdu završit na trase mezi Havířovem a Ostravou.

Autobus CaetanoBus v Mostě najezdil celkem přes 150 kilometrů v průběhu takřka dvou celých dnů provozu. Partneři projektu získali cenná data o spotřebách, výkonu a dalších aspektech vodíkových autobusů. Autobus byl testován ve složitých podmínkách, tedy v teplotách okolo bodu mrazu a ve značně kopcovitém terénu. Plnění autobusu bezproblémově zajistila společnost Messer Technogas a vodík zafinancovala místní společnost FOR H2ENERGY. Bohužel v týdnu 5.–11. 12. byla na autobusu odhalena závada spojená s přehříváním elektromotoru, kterou se v průběhu následujících dnů nepodařilo odstranit. Testování autobusu ve městě Most bylo ukončeno předčasně a testování v Ostravě bylo prozatím odloženo. V současnosti je v plánu přesunout testování na nový termín, předběžně na zimu / jaro 2023.

Společnost Equinor, která je většinově vlastněná Norskem, se dohodla s německou společností RWE na výstavbě plynovodu s přepravní kapacitou 2 GW do roku 2030. Plánem je navýšit přepravní kapacitu na 10 GW do roku 2038. Společnosti budou zároveň spolupracovat na výstavbě plynové elektrárny schopné spalovat vodík o výkonu až 3 GW k stabilizaci elektrizační soustavy a přípravě projektu offshore větrných elektráren pro výrobu obnovitelného vodíku v Norsku. Equinor nejprve plánuje využít nízkouhlíkový vodík a postupně jej nahrazovat vodíkem obnovitelným. 

Z investičních programů bylo zahájeno vybavování laboratoří Ústavu automobilů, spalovacích motorů a kolejových vozidel a Centra vozidel udržitelné mobility (CVUM) zařízením, které v první fázi seznámí studenty se základními charakteristikami bezemisních vodíkových pohonů. V budoucnu se plánuje i rozšíření o demonstraci výroby vodíku elektrolýzou a jeho skladování ve formě stlačování na různých tlakových úrovních do vodíkových zásobníků.  V této souvislosti byly modifikovány laboratorní předměty v magisterském studiu v českém i anglickém studijním programu.

Podobně jako v případě fotovoltaických panelů a dalších nízkouhlíkových technologií, i elektrolyzéry jsou další obrovskou příležitostí pro čínské společnosti. Už dnes je více jak 40 % všech celosvětově prodaných elektrolyzérů z Číny. Čína se v současnosti zaměřuje primárně na technologii alkalických elektrolyzérů. Čínské alkalické elektrolyzéry sice nedosahují takových účinností a spolehlivosti jako jejich západní protějšky, i zde ale hraje klíčovou roli cena. Ta je totiž na 1 kW instalovaného výkonu oproti západním produktům více než třetinová, jak podotýká agentura BloombergNEF. Přesto dnes z hlediska technologických parametrů celosvětovému trhu dominují především evropské a americké společnosti, které vyrábějí doposud ve většině kvalitnější produkty.
Veteráni z oblasti obnovitelných zdrojů a mnozí politici se ale začínají obávat, že elektrolyzéry potká podobný osud jako fotovoltaické panely nebo baterie, tedy nástup Číny jako dominantního celosvětového výrobce, což s sebou nese mimo jiné řadu bezpečnostních rizik.