Aktuality

Letecká doprava je vzhledem k omezení cestování v důsledku zdravotní krize v útlumu, to však neznamená, že by se nevyvíjela dopředu. Letecký gigant Airbus, který dlouhodobě soupeří se společnosti Boeing o místo jedničky na trhu, představil své plány na ekologičtější leteckou dopravu budoucnosti založené na vodíkovém pohonu.

Společnost Sunfire dodala výkonný vysokoteplotní elektrolyzér pro vysoce účinnou výrobu vodíku společnost Salzgitter Flachstahl GmbH. SOEC elektrolyzér o výkonu 720 kW bude použit v rámci projektu GrInHy2.0 a nahradí výrobu vodíku ze zemního plynu.

Konsorsium H2Bus představilo iniciativu, díky které by mělo být v evropských městech nasazeno bezmála 1 000 vodíkových autobusů. Iniciativa se týká taktéž rozvoje související infrastruktury. Cílem je poskytnout evropskému sektoru s veřejnou dopravou cenově nejdostupnější a zcela bezemisní řešení. První fáze projektu, která zahrnuje 600 autobusů, je podpořena 40 miliony eur z fondů EU, konkrétně z Nástroje pro propojení Evropy.

Česká technologická společnosti DEVINN s.r.o. dnes v Ústí nad Labem představila unikátní zdroj elektrické a tepelné energie na bázi palivového článku H2BASE. Zařízení poháněné vodíkem dokáže nahradit hlučné a kouřící diesel agregáty nebo se může také používat pro nabíjení elektromobilů. Výhodou tohoto řešení je snadná transportovatelnost a škálovatelnost. Zařízení se může snadno převést na místa, kde je potřeba energie. Sestavit lze různé množství bloků podle toho, kolik je zapotřebí výkonu a kapacity.

HYTEP vítá evropskou vodíkovou strategii pro implementaci vodíku v koordinované evropské spolupráci napříč celým dodávkovým řetězcem. HYTEP je toho názoru, že vodík bude hrát klíčovou roli k dosažení emisních cílů definovaných v tzv. Zelené dohodě a revitalizaci ekonomiky po krizi COVID-19. Tato strategie by měla vést k vyvážené celoevropské snaze konkurenceschopnosti napříč celým vodíkovým dodávkovým řetězcem. Pro úspěšné rozšiřování vodíkových technologií je nezbytné komplexní multidisciplinární pojetí a spolupráce mezi jednotlivými sektory energetiky, dopravy, průmyslu, trhu práce a dalších. Proto je nezbytná Česká národní vodíková strategie. Stejně důležité je zapojení České republiky do evropských vodíkových aktivit, jako např. vstup České republiky do „European Clean Hydrogen Alliance“.

Dosud největší evropská flotila hybridních palivočlánkových autobusů bude zprovozněna v německém okrese Rhein-Sieg ve vládním obvodu Kolín nad Rýnem. Infrastrukturu pro ni pokryjí dvě čerpací stanice. Projekt obdržel veřejnou podporu z několika zdrojů. Náklady na pořízení autobusů byly pokryty z grantu od Společného podniku pro palivové články a vodík (FCH JU) v rámci projektu JIVE, a z národního dotačního programu NIP-2 od BMVI. Ze druhého jmenovaného titulu se podařilo získat finanční podporu i na výstavbu infrastruktury. Část podpory společnost získala od evropské Výkonné agentury pro inovace a sítě (INEA) v rámci projektu MEHRLIN financovaného EU.

Zelený vodík má vysoký potenciál i pro rozvojové země, kde dosud není rozvinutá infrastruktura. Podrobně důvody a přínosy rozvádí dokument Světové banky: Green Hydrogen in Developing Countries. Za hlavní přínos vedle snížení emisí skleníkových plynů je považována energetická bezpečnost těchto regionů. Ochota Světové banky podporovat vodíkové technologie i mimo rozvinuté země tak přináší obchodní příležitosti výrobcům komponent i technologických řešení.

Společnost Microsoft nechce dosáhnout pouhé dekarbonizace, ale chce vykazovat negativní emise CO2. K tomu potřebuje vodík. V červenci nechal své datacentrum v americkém Salt Lake City na 48 hodin pohánět vodíkovými palivovými články.

Skupina jedenácti evropských provozovatelů přepravní infrastruktury z devíti členských států Evropské unie představila plán na vytvoření infrastruktury určené pro přepravu vodíku, tzv. European Hydrogen Backbone. Nová studie ukazuje, že stávající plynárenskou infrastrukturu lze upravit tak, aby přepravovala vodík za přijatelných nákladů.

Evropská komise představila 8. července historicky první evropskou vodíkovou strategii. Komise počítá nejen se zeleným vodíkem, ale v přechodné fázi i s modrým vodíkem. Do roku 2030 počítá Komise s vybudováním vodíkových elektrolyzérů o kapacitě 40 GW a s výrobou až 10 miliónů tun zeleného vodíku.