Aktuality

Vodík vyráběný nízkoemisními technologiemi podle studie Clean Hydrogen Monitor 2025 vydané asociací Hydrogen Europe tvoří pouze 1,1 % z celkové vodíkové produkce Evropské unie, což dle současných výhledů povede k naplnění evropských regulatorních požadavků pro výrobu vodíku k roku 2030 pouze ze zhruba 60 %. Důvodem jsou dle Studie nedostatečné investiční pobídky, nedostatečná transpozice RED III či pomalý rozvoj infrastruktury. I přesto, že mezi zářím 2024 a červencem 2025 došly projekty s kapacitou 517 MW do fáze finálního investičního rozhodnutí (FID), data ukazují na trend zpomalení.

Evropská komise odhalila, že z 15 projektů, které získaly podporu ve druhé aukci Evropské vodíkové banky (EHB) v květnu 2025, nakonec sedm odstoupilo ještě před podpisem grantové smlouvy. Limit podpory na 1 kg vodíku bude proto zvednut u některých projektů až na podporu v hodnotě 1,22 € za kg vodíku. 

Mezinárodní energetická agentura (IEA) ve své nové zprávě Global Hydrogen Review 2025 upozorňuje, že rozvoj výroby vodíku nízkoemisními způsoby zaostává za původními očekáváními, přesto ale dochází k reálnému růstu. Podle aktuálních dat by do roku 2030 mohlo být v provozu, výstavbě či ve fázi finálního investičního rozhodnutí (FID) přibližně 4,2 milionu tun roční kapacity výroby vodíku, který je vyráběn buďto elektrolýzou nebo jinými nízkoemisními způsoby.

Německá skupina Stahl-Holding-Saar (SHS Group) uzavřela desetiletou smlouvu s francouzskou společností Verso Energy. Od roku 2029 bude SHS Group odebírat minimálně 6 000 tun obnovitelného vodíku (RFNBO) ročně, certifikovaného jako RFNBO. 

Německá federální regulátor plynovodní, elektrické, telekomunikační, poštovní a vlakové infrastruktury (BNetzA) oficiálně schválil tarif za využívání německé páteřní vodíkové sítě KernNetz. Německo přistoupilo k regulaci potrubní vodíkové infrastruktury prostřednictvím vytvoření amortizačního konta, na kterém se bude stát a soukromé společnosti podílet až do roku 2055. Poplatek v hodnotě 25 € za kapacitu pro každou kWh v rámci každé hodiny po celý rok budou uživatelé KernNetzu platit tak, aby docházelo k amortizaci plynovodní přepravy, ale cena za přepravu vodíku nebyla pro koncového uživatele neúnosná.

Na začátku června 2025 německé ministerstvo hospodářství a energetiky otevřelo veřejné připomínkové řízení pro návrh novelizace Zákona o urychlení rozvoje vodíku (Wasserstoffbeschleunigungsgesetz). Cílem novelizace je podpora rozvoje vodíkového hospodářství, zejména pomocí zrychlení schvalování projektů na výrobu nebo dovoz obnovitelného vodíku a jeho derivátů, jakož i související infrastruktury. Přelomovým momentem návrhu je zrovnoprávnění „obnovitelného vodíku“ a „klimaticky neutrálně vyrobeného vodíku“.

Evropská komise vydala 4. července 2025 nový Rámec pro opatření státní podpory na podporu Dohody o čistém průmyslu (zkráceně CISAF). Rámec navazuje na dočasný krizový rámec, který byl vydán v reakci na Ruskem vedenou válku na Ukrajině. Oproti předchozímu dočasnému rámci otevírá veřejnou podporu i nízkouhlíkovým palivům a značí odklon od příliš zeleně nastavených pravidel s cílem zahrnout i nízkouhlíkové technologie v souladu s přístupem technologické neutrality. V čem je ale relevantní pro podporu vodíku? To si řekneme v tomto článku. 

Téměř 30 evropských firem, mezi které se zařadily firma Bosch, Daimler, Messer Technogas či Solaris, spojilo síly a založilo novou iniciativu s názvem Global Hydrogen Mobility Alliance (GHMA) s jasným cílem: vyslat silný signál, že vodík v dopravě je nezbytným doplňkem k bateriové elektromobilitě a bez něj nebude možné naplnit klimatické a strategické cíle Evropy v oblasti dopravy. 

Evropská komise vydala 8. 7. 2025 finální verzi pravidel výroby nízkouhlíkových paliv. Oproti verzi z dubna 2025 došlo k pozitivním změnám, které udělají výrobu nízkouhlíkového vodíku flexibilnější. Evropský parlament a Rada EU teď mají dva měsíce na to akt v přenesené pravomoci přijmout nebo odmítnout.

Celkem 640 milionů € si rozdělí 6 vodíkových projektů v Polsku. Peníze budou vyplaceny z národního postcovidového fondu obnovy. Prostředky si rozdělí společnosti Orlen, Polenergia, Tauron, Bioagra a Promet-Plast. Finance půjdou jak na výstavbu elektrolyzérů k výrobě RFNBO, tak do mobility k výstavbě plnicích stanic, nebo na výrobu vodíku i jinými způsoby než jen elektrolýzou. Projekty Orlenu by se mohly dotknout i rozvoje vodíku v České republice.