V roce 2023 Německo aktualizovalo svojí vodíkovou strategii a v návaznosti na tento dokument na konci července 2024 zveřejnilo strategii dovozu vodíku a vodíkových derivátů. Ve střednědobém a dlouhodobém horizontu bude dovoz tvořit velkou část německé poptávky po vodíku a Německo bude jedním z největších dovozců vodíku na světě. Co uvádí Berlín v dovozní strategii a co to znamená pro ČR?

Strategie odhaduje, že do roku 2030 vzroste německá poptávka po vodíku a jeho derivátech na 95-130 TWh (to je cca 2,9 Mt-3,9 Mt). Dovoz má pokrýt 50-70 %. Poptávka po vodíku a jeho dovozu se bude dále zvyšovat s tím, jak bude postupovat přechod ekonomiky ke klimatické neutralitě. Do roku 2045 se očekává, že německá poptávka po dovozu vzroste na 360-500 TWh vodíku (tj. cca 10,8 Mt-15 Mt) a 200 TWh vodíkových derivátů. Jako hlavní spotřebitelé vodíku jsou zmiňováni ocelářský, petrochemický a chemický průmysl. Pro období kolem roku 2035 jsou pak za rostoucí spotřebitele považováni lodní a letecký provoz. Pro oba sektory Berlín připravuje samostatné strategie přechodu na klimaticky neutrální paliva.

Strategie dovozu podporuje diverzifikované portfolio, a to jak vodíkových produktů, tak technických řešení přepravy a zdrojových zemí. Kromě plynného obnovitelného vodíku a kapalného vodíku, který není vázán v derivátech, by se mohlo jednat o různé deriváty vodíku (včetně čpavku, metanolu či syntetických paliv) a nosiče vodíku (např. LOHC). Strategie také uvádí, že je-li to nutné pro zajištění vodíkové poptávky v Německu, bude dovážen i nízkouhlíkový vodík a jeho deriváty.

Německá dovozní strategie rovněž počítá s vybudováním dovozní infrastruktury pro přepravu plynovody a loděmi. Částečně by měla být využita infrastruktura pro dovoz plynu; podle odhadů by měly přestavěné plynovody tvořit 60 % klíčové národní vodíkové sítě, nové vodíkovody by měly být vystavěny zejména jako propojení přestaveních plynovodů. Ve střednědobém horizontu je pravděpodobné, že velká část dovozu vodíku bude do Německa přepravována potrubím, které umožňuje zejména dovoz vodíku z Evropy a sousedních zemí do Německa. V současnosti již existují norsko-německá a dánsko-německá dohoda o vybudování vodíkovodu, v případě vodíkovodu z Norska již byla představena i studie proveditelnosti. V rámci energetického partnerství probíhají jednání se Spojeným královstvím o možné výstavbě vodovodního potrubí mezi Německem a Spojeným královstvím (např. Skotskem). K dnešku má Německo uzavřeno 12 zvláštních bilaterálních smluv o vodíkové spolupráci a další dvě desítky obecnějších dohod, které také zahrnují spolupráci v oblasti vodíku.

Přeprava prostřednictvím lodí, železnic nebo silniční dopravy je považována za možnost především pro deriváty vodíku, nosiče a navazující produkty. Lodní doprava umožňuje dovoz vodíku ze zemí, které z technických a/nebo ekonomických důvodů nemohou být s Německem propojeny potrubím. V případě derivátů strategie dovozu předpokládá, že lodní doprava zůstane efektivní i v dlouhodobém horizontu, takže bude pravděpodobně hrát důležitou roli ve skladbě dovozu.

Pro uspokojení dovozních potřeb Německa bude nutné umožnit a podpořit přeshraniční přepravu vodíku a jeho derivátů. Za tímto účelem se spolková vláda souběžně zaměřuje na výstavbu dovozní infrastruktury založené na potrubí a dovozních terminálů. V Německu spolková vláda prosazuje výstavbu propojené vodíkové sítě založené na potrubí, aby bylo možné dovážený vodík přepravovat a distribuovat v celém regionu. Síť pro přepravu vodíku bude vybudována ve dvou etapách. V první etapě má být do cílového roku 2032 postupně vybudována klíčová národní vodíková síť (tzv. Kernnetz).

Německá klíčová vodíková síť bude napojena na European Hydrogen Backbone a propojí zásadní místa v Německu, včetně elektrolyzérů, dovozních terminálů a potrubí, průmyslových center, elektráren a tepláren a podzemních zásobníků. Zatím nejslaběji propojenými regiony jsou Sasko a Bavorsko. V rámci výstavby do roku 2032 by vodíkové spojení mělo vést ze západu přes Kolín až do propojovacího bodu Waidhaus/Rozvadov. To pro ČR znamená, v případě dovozu, že bude existovat spojení z nizozemských terminálů přes Německo do ČR. Německé vodíkovody lze využít i při dopravě z terminálů Dornum či Wilhelmshaven. V takovém případě bude muset vodík směřující do Česka nejprve využít severojižní spojení Dornum – Kolín a poté se napojit na západo-východní vodíkovod. Do roku 2040 byla pak mělo vzniknout kratší spojení do Česka vedoucí z Dornumu kolem Berlína a dále spojení kopírující německo-polskou hranici.

Několik dní před schválením dovozní strategie, dne 22. července 2024, předložili provozovatelé plynárenských přepravních soustav jako budoucí provozovatelé vodíkové sítě Spolkové agentuře pro sítě (BNetzA) společnou žádost o hlavní síť. Ta bude dlouhá přibližně 9 700 km a má být vybudována v letech 2025 až 2032. Jak jsme uvedli výše, má se skládat zhruba ze 60 % z repasovaných plynovodů a ze 40 % z nově vybudovaných vodíkových potrubí. Hlavním současným projektem je tzv. H2ercules propojující severní německé terminály Dornum a Wilhelmshaven s průmyslovým Porýním a Porůřím. 

Mezinárodní rozmach trhu s vodíkem a jeho deriváty vyžaduje také ambiciózní a proveditelné normy udržitelnosti a transparentnost, pokud jde o vlastnosti vodíkových produktů, s nimiž se obchoduje. Strategie tak opakovaně zmiňuje nutnost vyřešit otázku certifikace vodíkových produktů. Na tomto místě je třeba připomenut, že stávající mezinárodní obchod používá pro klasifikaci obchodovaných produktů tzv. HS kódy. HS kódy pro vodík, methanol či amoniak již existují a zejména s amoniakem a methanolem je běžně obchodováno. Stávající systém HS kódů však neumožňuje rozlišit amoniak vyrobený z obnovitelného vodíku od amoniaku vyrobeného jiným způsobem z jiných zdrojů.

V letošním roce Berlín také přijal Zákon o bezpečnosti elektráren a přijata pravidla kapacitního mechanismu elektráren. Ty vytvořily rámec pro investice do flexibilních a ke klimatu šetrných elektráren a předpokládají vypsání výběrových řízení na nové elektrárenské kapacity pro plynové elektrárny schopné spalovat vodík. Tyto plynové elektrárny mají být převedeny na vodík kolem roku 2032, tj. po dokončení jádrové vodíkové sítě. Strategie také deklaruje, že v rámci aplikovaného energetického výzkumu bude poskytnuto financování pro počáteční kapacitu 500 MW v elektrárnách využívajících 100 % vodík.

Německá dovozní vodíková strategie je pro Česko významným impulsem a informačním zdrojem pro úvahy o dovozu obnovitelného vodíku a jeho derivátů. Víme, že kolem roku 2032 bude dobudováno propojení severních německých terminálů Dornum a Wilhelmshaven a jejich napojení na klíčovou národní síť, která umožní jejich spojení s hraničním bodem Waidhaus/Rozvadov. Protože tato část sítě bude napojena i na nizozemské vodíkovody, umožní propojení nizozemských přístavních terminálů s ČR. Německá dovozní strategie také indikuje, jaké mimoevropské destinace přicházejí kolem roku 2032 v úvahu pro dovoz do severozápadní Evropy, a tedy i do ČR. I když se v Německu mnohokrát hovořilo o dovozech z Namibie a Německo zde podporuje řadu vodíkových projektů, o dovozu z Blízkého východu (Saudské Arábie či Ománu) a o dovozu z Kanady (Berlín s Ottawou nedávno podepsali MoU o vodíkové spolupráci), tyto destinace se ve strategii a úvahách o dovozu kolem roku 2032 neobjevují. Důvodem jsou zejména náklady na dovoz z uvedených destinací, které budou v roce 2032 stále dosahovat cen, za něž lze obnovitelný vodík vyrobit i v Evropě.

Německá vodíková strategie je dostupná na BMWK - Import Strategy for hydrogen and hydrogen derivates

Informace o výstavbě propojovacího vodíkového potrubí a jádrové síti jsou dostupné na H₂ercules (h2ercules.com)

Studie proveditelnosti vodíkového propojení Norsko-Německo byla zveřejněna norským Gassco (GER-NOR Joint feasibility study report - Hydrogen (gassco.eu))

Zdroj obrázku: https://www.bmwk.de/Redaktion/EN/Publikationen/Energie/importstrategy-hydrogen.pdf