Potěšující zprávou je, že celkový objem dodaných jednotek palivových článků všech typů stoupl ve srovnání s rokem 2011 o 86 %. Celkově bylo dodáno 45 700 jednotek palivových článků, což ovšem nezahrnuje vzdělávací sestavy a hračky. Celkový dodaný výkon přesáhl hranici 150 MW o 16,7 MW. Tato čísla dokazují, že palivové články se stále více prosazují v různých oblastech průmyslu a energetiky, kde nabízejí lepší řešení než konvenční systémy s vnitřním spalováním nebo baterie.
Nejvíce dodaných jednotek palivových článků (88 %) bylo založeno na technologii PEM palivových článků, avšak v oblasti instalovaného výkonu má PEM technologie vyrovnaného konkurenta v podobě palivových článků MC (molten carbonate - palivové články využívající jako elektrolyt taveninu uhličitanů). Ty jsou využívány zejména jako stacionární zdroje elektrické energie.
Zajímavé je prudké zvýšení poptávky po přenosných palivových článcích (od 5 W do 20 kW). Prodáno bylo 18 900 takovýchto jednotek, což oproti roku 2011 znamená nárůst o 174 %. I přes vysoký růst prodeje se v této oblasti bohužel nepodařilo plně využít dostupný potenciál a to zejména z důvodu výpadku dobíjecích zařízení. Ze tří proklamovaných vodíkových nabíječek se dvě nepodařilo v daném termínu uvést na trh a v případě třetí byla poptávka mnohem nižší, než se očekávalo. Neustálý zájem o technologii přenosných palivových článků však projevují armády po celém světě. Takovéto jednotky totiž umožňují zabezpečit elektrickou energii pro kritické systémy, jako je navigace, či komunikace, při úspoře hmotnosti a delší pracovní době ve srovnání s bateriemi. Výkon všech přenosných zařízení dosáhl za rok 2012 asi 0,5 MW.
Největším dílem k celkovému dodanému výkonu palivových článků přispívají stacionární jednotky. Za rok 2012 činila hodnota instalovaného výkonu 124,9 MW (75 % celkového výkonu instalovaného za rok 2012). V primárních aplikacích dodávajících elektrickou energii vévodí v současné době tři společnosti: FuelCell Energy (MCFC, 300 kW), Bloom Energy (SOFC, 200 kW) a ClearEdge Power (PAFC, 400 kW). Velký zájem o stacionární jednotky palivových článků projevuje zejména Jižní Korea, kde jsou tyto jednotky mimo jiné použity v budované Lotte World Tower (2x400 kW), Busan International Finance Center (400 kW) či slouží jako 3 MW elektrárna. Elektrárna využívající technologii palivových článků je od dubna 2013 budována také v USA u města Bridgeport, ve státě Connecticut. S plánovaným výkonem 14,9 MW se po jejím dokončení bude jednat o největší aplikaci tohoto typu v Severní Americe. Mezi stacionární jednotky se započítávají také mikro elektřina/teplo kombinované (mKET) jednotky. Prodej těchto systémů založených na vodíkových technologiích přesáhl v roce 2012 vůbec poprvé v historii prodej obdobných jednotek založených na klasickém spalování fosilních paliv. Tato situace je celkem jednoznačně dána vysokou poptávkou po vodíkových mKET jednotkách v Japonsku. Zde by do konce roku 2013 mělo být v rámci programu Ene-Farm instalováno kolem 50 000 mKET systémů. Systémy s výkonem 700 - 750 W elektrické energie se v Japonsku bez jakýchkoliv dotací prodávají za cenu okolo ¥2 miliony (380 tisíc Kč). Očekává se však snížení ceny díky dotacím. Vedle Japonska je této technologii věnována značná pozornost v Německu, kde bylo v rámci programu Callux instalováno 350 mKET systémů. V listopadu 2012 také začal evropský program s názvem ene.field, v rámci kterého by mělo být ve 12 zúčastněných zemích rozmístěno na 1000 mKET jednotek různých typů.
- oblasti dopravy, tedy zejména v oblasti zavádění vodíkových elektromobilů, k výraznému nástupu těchto technologií nedošlo. Všichni velcí automobiloví výrobci však mají rozpracovány koncepty vodíkových elektromobilů a předpokládají jejich uvedení na trh v rozmezí let 2015-2020. Nejblíže komerčnímu uvedení vodíkového elektromobilu na trh je v současné době automobilka Hyundai, které zahájila sériovou výrobu prvního tisíce vodíkových elektromobilů. Ty by se tak na silnicích měly objevit v rozmezí let 2013-2015. Z pohledu automobilového průmyslu neznamená jeden tisíc vozů velké číslo, avšak z pohledu vodíkových technologií se jedná o číslo poměrně vysoké. V roce 2012 vzniklo také 27 nových vodíkových čerpacích stanic.
Závěrem tedy shrnutí vývoje trhu vodíkových aplikací za rok 2012. Dodáno bylo celkem 45 700 aplikací (18 900 přenosné, 24 100 stacionární a 2 700 dopravní). Lídrem v zavádění vodíkových technologií je Asie (28 000 jednotek), následuje Evropa (9 700 jednotek), na pomyslném třetím místě se pak umístila Severní Amerika s 6 800 novými aplikacemi. Ve zbytku světa bylo během roku 2012 instalováno 1 200 nových aplikací. Nejvíce nových aplikací bylo založeno na technologii vodíkových palivových článků s polymerní membránou (PEMFC) (40 400 aplikací), následovaly palivové články využívající jako palivo metanol (DMFC) (3 000 aplikací) a vysokoteplotní palivové články s keramickou membránou (SOFC) (2 300 aplikací).
V číslech instalovaného výkonu přibylo za rok 2012 166,7 MW. Nejvyšší podíl na tomto čísle mají stacionární jednotky (124,9 MW), 41,3 MW připadlo na aplikace v dopravě a 0,5 MW výkonu bylo ve formě přenosných aplikací. Nejvíce výkonu bylo nově instalováno opět v Asii (86,1 MW), na druhém místě se pak objevuje Severní Amerika, která s 61,5 MW výrazně předčila Evropu (17,3 MW). Z porovnání počtu dodaných jednotek a instalovaného výkonu je tak zřejmé, že ve srovnání se Severní Amerikou je v Evropě instalováno více, ale menších jednotek. Nejvíce nově instalovaného výkonu bylo opět ve formě PEMFC (68,3 MW), na druhém místě se potom objevují MCFC (62,0 MW). Může se zdát překvapivé, že MCFC nebyly zmíněny v počtech dodaných jednotek a přesto se na nově instalovaném výkonu podílejí významně. Je to dáno nízkým počtem dodaných MCFC jednotek s relativně velkým výkonem. 26,9 MW bylo instalováno jako SOFC, 9,2 MW výkonu bylo potom dodáno ve formě palivových článků, kde jako elektrolyt slouží kyselina fosforečná (PAFC). Zbývajících 0,3 MW výkonu bylo ve formě metanolových palivových článků.
Detailnější informace, včetně výhledu na rok 2013 je možná najít v The Fuel Cell Industry Review 2013.
Zdroje: