Ve finském Oulu se konala konference Northern Power Business Forum v rámci akce Nordic Hydrogen Week. Na této konferenci proběhla panelová diskuze týkající se budoucnosti vodíku a e-paliv v lodní dopravě v Evropské unii. Lodní doprava se stala v EU významným tématem také v souvislosti s odložením přijetí připravovaného globálního rámce Mezinárodní námořní organizace (IMO), tzv. Net-Zero Framework. Její budoucnost je ale dle diskutujících panelistů v současnosti nejistá kvůli regulatorním a investičním nejistotám v systému.
Na základě požadavků Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1805 o využívání obnovitelných a nízkouhlíkových paliv v námořní dopravě (tzv. FuelEU Maritime) musejí od začátku roku 2025 všechny lodě nad 5000 GT (gross tonnage, hrubé prostornosti) postupně snižovat emise skleníkových plynů (GHG) používané na palubě oproti referenční úrovni 2020. Požadavek činí 2 % snížení od roku 2025, 6 % od roku 2030 a postupně se zpřísňuje až na 80 % snížení do roku 2050. Neplnění těchto požadavků může vést k finanční kompenzaci (penalizaci) vypočtené na základě celkové spotřeby energie z a rozdílu mezi skutečnou GHG intenzitou a stanoveným limitem pro daný rok.
Dle panelistů je podle dekarbonizačních cílů EU potřeba velkého množství vodíku a jeho derivátů, ale v lodní dopravě je v krátkodobém horizontu z pohledu nákladů a dostupností infrastruktury výhodnější alternativou LNG. Lodě poháněné amoniakem zatím tvoří pouze malé procento flotily a pro výrobce čpavku je tato poptávka aktuálně nedostatečná. Dále je podle expertů potenciál využití vodíku a e-paliv v lodní dopravě omezený regionálně. Možnosti snížení emisí bývají často závislé na jednotlivých lodních trasách přepravních společností, v jejichž průběhu jsou k dispozici odpovídající palivové infrastruktury.
Největší překážkou pro rozvoj využití vodíku v lodní přepravě je však podle panelistů absence jasného globálního rámce IMO, který by harmonizoval pravidla nad rámec regionální regulace EU (FuelEU Maritime). Přijetí navrhovaného „Net-Zero Framework“ bylo po politicky vypjatém jednání v rámci IMO odloženo, což podle diskutujících zvyšuje regulatorní nejistotu a komplikuje dlouhodobé investiční plánování lodních společností (o tomto jsme vás informovali v tomto článku). Podle expertů může nejistota současného legislativního rámce plánovanými změnami narušit výstavbu lodní flotily na roky dopředu.
Na panelu zaznělo, že na základě projekcí mají vodíková paliva dosáhnout stejné ceny jako paliva fosilního původu, ale aby k tomu došlo, musí se snížit cena za obnovitelnou elektřinu a fosilní paliva zdražit. Než k tomu dojde, budou mít v nadcházejících letech provozovatele lodních společností vyšší náklady na svůj provoz. Jedním z možných řešení je využití dvoupalivových motorů, které pomohou s plynulejším přechodem k bezemisní dopravě bez nutnosti okamžitého a absolutního odklonu od zažitých fosilních paliv.
Investice do dekarbonizačních řešení se mohou ve výsledku promítnout do zvýšení cen pro koncové zákazníky, což není dle některých expertů problém pro mladší generace, protože ty jsou více vnímavé k problematice ochrany klimatu. Na druhou stranu ale již pilotní iniciativy umožňující lidem připlatit si za zelenější palivo doposud neukázaly příliš velké nadšení. To může být podle expertů podpořeno zvýšením důvěry zákazníků v „zelenost“ produktů skrze transparentnější systém certifikátů pravosti.
I přesto, že byl panel zakončen na optimistickou notu s důvěrou v nadcházející energetickou tranzici v sektoru lodní dopravy, bylo zdůrazněno, že je potřeba se zaměřit na celý systém vodíkového sektoru.
Zdroje:
Zdroj obrázku:
Getty Images (Licence Canva PRO)
