Německo se potýká s dilematem změny energetického zákona o budovách, který má upravovat požadavky na vytápění. Původní zákon z roku 2023 nebyl veřejností přijat pozitivně kvůli nutnosti příliš rychlých příprav na úpravy plynárenské infrastruktury a požadavkům na dekarbonizaci domácností i za cenu vyšších nákladů. Současný návrh novely zákona však také naráží na technické a ekonomické problémy. 

V Německu se dlouhodobě sázelo na plynovou infrastrukturu jako zdroj vytápění budov. Jedná se však o těžce dekarbonizovatelný sektor, a v posledních letech se čím dál častěji skloňují jako alternativní řešení pro vytápění novostaveb, ale i větších bytových domů, tepelná čerpadla. Další možností je využití uhlíkově neutrálních plynů (například biometanu, potažmo v budoucnu potenciálně vodíku).   

Dle řady studií je ale za současných podmínek nahrazení zemního plynu obnovitelným vodíkem pro domácnosti příliš drahé v porovnání s tepelnými čerpadly. Dalším problémem jsou fyzikální vlastnosti vodíku , protože jeho molekula má mnohem menší objem než molekula zemního plynu; což vede k dalšímu problému a tím je potřeba úprava plynovodů, aby jím malé molekuly neunikaly.  

V roce 2023 byl v Německu přijat energetický zákon o budovách (GEG), který požadoval, aby všechny nově instalované vytápěcí systémy  v novostavbách od 1. ledna 2024 fungovaly alespoň ze 65 % na obnovitelnou energii. To také znamenalo mít vytápěcí systémy připravené na spalování či využití nízkouhlíkového vodíku. Od roku 2045 měl dle GEG začít platit zákaz provozování kotlů na fosilní paliva. Zároveň tento zákon také požadoval nutnou přeměnu plynárenské infrastruktury a přípravu plánů na přimíchávání vodíku, což ale nestalo dostatečně rychlým tempem a kamenem úrazu se ukázaly být především vysoké náklady na celkovou úpravu systému. Zákon, navržený Zelenými, tak mezi veřejností nezískal příliš velkou podporu a nová vláda vedená CDU přišla s návrhem na zrušení požadavku 65 % obnovitelných zdrojů ve vytápěcích systémech.  

Dle nového návrhu německého zákona budou moci občané i nadále instalovat ve svých domácnostech kotle na zemní plyn, protože se CDU nechce soustředit pouze na podporu jediné technologie. Na obnovitelná paliva ale návrh nezapomíná, protože představuje tzv. kvóty zelených paliv (kam patří biometan nebo obnovitelný vodík). V praxi to bude znamenat přidávání uhlíkově neutrálních paliv do vytápěcích sítí, kdy již v roce 2029 bude muset být v systému alespoň 10 % zelených paliv a tento podíl se bude muset postupně zvyšovat.  

Německo dle oficiálních zdrojů v současnosti spotřebovává k vytápění okolo 31,9 miliard m³ (bcm) zemního plynu. Nutnost nahradit 10 % z tohoto objemu k roku 2029 vzhledem k současné celoevropské výrobě obnovitelného vodíku (43 000 tun k roku 2024) a biometanu (7 bcm) se tak zdá téměř nemožné. Cenově vychází v Německu výroba biometanu levněji v porovnání s výrobou obnovitelného vodíku. V neposlední řadě je dalším problémem schopnost plynárenských sítí a spotřebičů v domácnostech pojmout vodík. Dle technických standardů mohou starší spotřebiče na zemní plyn pracovat maximálně při přimíchání 20 % vodíku do plynové směsi. Biometan může zemní plyn nahradit snáze, ale také za cenu zvýšení cen pro koncové zákazníky.  

Zdroje: 

https://www.hydrogeninsight.com/analysis/analysis-would-proposed-german-heating-law-amendment-boost-the-green-hydrogen-sector-/2-1-1951518

https://www.reuters.com/business/energy/germanys-gas-supply-numbers-2026-02-02/

https://www.cleanenergywire.org/news/german-government-drops-mandatory-renewable-share-heating

https://oenergetice.cz/nemecko/pre-o-budoucnost-vytapeni-v-nemecku-cdu-a-fdp-chteji-zrusit-nedavno-prijaty-zakon

Zdroj obrázku: AI (licence Canva PRO)