Na počátku dubna 2024 vstoupilo v platnost Nařízení EK v přenesené pravomoci 2024/873, které výslovně přiznává výrobcům obnovitelného vodíku a jeho derivátů stejný nárok na bezplatné povolenky v rámci systému EU ETS jako výrobcům šedého vodíku a jeho derivátů (L_202400873CS.000101.fmx.xml (europa.eu)). Za jakých okolností provozovatelé zařízení získávají bezplatné povolenky a jaké podmínky musejí splňovat výrobci obnovitelného vodíku, aby na bezplatné povolenky dosáhli? To se dozvíte níže. Zásadní informací v této věci je, že zařízením ETS se podle nového Nařízení stává každá výrobna vodíku s kapacitou 5 tun denně a více.
Současná úprava EU ETS (v ČR je systém upraven zákonem č 383/2012 Sb.) uvádí, na jaká zařízení se systém vztahuje, přičemž část provozovatelů zařízení dostává podle systému EU ETS tzv. bezplatné povolenky. Ty byly dosud určeny odvětvím hospodářství, ve kterých by bylo snadné přesunout výrobu do zemí, kde nejsou emise skleníkových plynů omezovány. Tato odvětví Komise definovala v Rozhodnutí 2019/708, přičemž některá odvětví podle tohoto rozhodnutí dostávají 100 % svých povolenek zdarma. Systém EU ETS předpokládá, že množství bezplatných povolenek se bude postupně snižovat. Některá odvětví, např. výroba elektřiny, byla z možnosti získat emisní povolenky bezplatně vyřazena již v minulosti. Stávající i nově zaváděný systém bezplatné alokace emisních povolenek by měl skončit nejpozději v roce 2034, kdy by měl být nahrazen systémem tzv. uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM).
Nařízení EK v přenesené pravomoci 2024/873 aktualizuje pravidla pro výpočet bezplatné alokace povolenek pro zařízení v ETS. Co se týče výroby vodíku, tak je důležitá úprava ve směrnici o ETS (nadřazený dokument tomu nařízení, 2003/87/ES) v příloze 1, která stanovuje kapacitní prahy, při jejichž překročení se již jedná o zařízení v ETS. Dříve tato příloha říkala, že vodík musí být vyroben z fosilních zdrojů a s vysokou denní kapacitou výroby. Podle nového Nařízení je podmínka fosilního původu odstraněna, takže zařízením v ETS se stane každá výrobna vodíku (včetně obnovitelného) s kapacitou 5 tun denně a víc.
Cílem nového Nařízení je, aby výrobna obnovitelného vodíku dostávala povolenky stejně jako fosilní výrobna. Emise vznikající při výrobě obnovitelného vodíku jsou minimální a množství povolenek, které tím pádem taková výroba vyřazuje, je také minimální. Provozovatel zařízení vyrábějícího obnovitelný vodík tak může zbývající povolenky prodávat. Tím získává dodatečný ekonomický stimul. Jak konstatuje recitál Nařízení EK v přenesené pravomoci 2024/873, bod 35, cílem je podpořit nízkouhlíkové a bezuhlíkové technologie pro výrobu vodíku a vytvořit rovné podmínky pro stávající a nové technologie, jako je elektrolýza vody, směrnice (EU) 2023/959 rozšířila popis činnosti pro výrobu vodíku, aby zahrnovala výrobu zeleného vodíku, a snížila prahovou hodnotu pro výrobu. …. Na procesy elektrolýzy, v nichž je vodík vedlejším produktem, by však neměly být přidělovány bezplatné povolenky v rámci referenční úrovně pro vodík nebo amoniak, neboť tyto technologie nejsou nové a slouží primárnímu účelu jinému než výrobě vodíku. Definici referenčních úrovní vodíku stanovuje Příloha I, Bod 2 Nařízení EK 2024/873, přiřazení emisí pro referenční úroveň vodíku pak Příloha V, část 3, oddíl 10 téhož nařízení.
Příslušným orgánem pro alokaci bezplatných emisních povolenek je v ČR Ministerstvo životního prostředí. Výrobce vodíku, který splňuje denní kapacitu výroby (tj. 5 tun vodíku/den), může požádat MŽP o přidělení bezplatné alokace. Žadatel musí splnit určité povinnosti, mj. otevřít si účet v rejstříku povolenek u OTE a dále zaslat datovou schránkou na MŽP tři ověřené dokumenty – Výkaz základních údajů, Metodický plán pro monitorování a Ověřovací zprávu. Každoročně pak musí předkládat údaje o emisích a provozu.
Zdroj obrázku: https://sqemarine.com/eu-mrv-regulation-amended-to-support-eu-ets-requirements/