Zpráva Energy Technology Perspectives 2024 shrnuje stav zelených technologií

Zpráva Energy Technology Perspectives 2024 shrnuje stav zelených technologií

Mezinárodní energetická agentura (IEA) vydala na konci října 2024 svou každoroční zprávu zaměřující se na zelené technologie v kontextu mezinárodního trhu a celosvětové energetické politiky. Cílem zprávy je shrnout a názorně představit změny v trendech v oblasti energetiky, průmyslu a mezinárodního obchodu v kontextu nasazování zelených technologií, mezi které řadí baterie, elektromobily, fotovoltaické panely, větrné elektrárny, elektrolyzéry a tepelná čerpadla. IEA tvoří zprávu podle sesbíraných dat vždy pro daný rok zpětně, přičemž v rámci jednotlivých kapitol předkládá standardně několik scénářů vývoje do budoucna od ‚‚business as usual‘‘ až po scénář, kdy dojde k plné dekarbonizaci do roku 2050. 

Obchod se zelenými technologiemi 

Z mezinárodního pohledu dominuje zeleným technologiím Čína. Obchod se zelenými technologiemi je v celosvětovém měřítku finančně zodpovědný za přibližně 1 % veškerého obchodu (pro porovnání obchod s fosilními palivy je zodpovědný za přibližně 10 % veškerých finančních transakcí).  V tomto směru ze zelených technologií nejvíce vyniká obchod s elektrickými vozidly a fotovoltaickými panely. Za současných podmínek se očekává, že v roce 2035 bude obchod se zelenými technologiemi z hlediska finančních transakcí větší o přibližně 50 % oproti obchodu se zemním plynem.  

Investice do výrobních kapacit zelených technologií 

4/5 veškerých investic do výrobních kapacit v roce 2023 byly uskutečněny do výrobních kapacit fotovoltaických panelů a baterií. To vede k nadprodukci a kapacitě, která zdaleka převyšuje současnou i blízko-budoucí poptávku. Platí, že Čína si drží první příčku v nejlevnější výrobě zelených technologií. Oproti Číně stojí v EU výroba stejných zelených technologií, tedy zejména FVE a baterií o přibližně 45 % více. Čína navíc s navyšováním kapacit nepolevuje.Jen v oblasti FVE existují projekty, které, pokud se zrealizují, budou schopné jednotlivě zásobovat každoročně celou poptávku po fotovoltaických panelech v celé Evropě. Takto integrované a velké projekty povedou ještě k většímu tlaku na snižování cen. Základním důvodem, proč se navyšují výrobní kapacity v Číně, ale není jen levná výroba, nýbrž různé formy podpory ze strany tamního státu, přístup na obrovský lokální trh, dovednosti a znalosti tamních pracovníků, včetně integrovaných dodavatelských řetězců. Evropa i USA se skrze pobídky, národní a evropské strategie a importní cla snaží část výrobních kapacit přilákat i do západních zemí, zda ale povedou strategie jako americký IRA či evropský Net Zero Industry Act ke kýženému výsledku je nyní nejisté. 

Výrobní kapacity u všech šestí klíčových technologií rostou, vévodí jim Čína: 

  • Od roku 2021 do roku 2023 byla ve světě navýšena výrobní kapacita fotovoltaických panelů z 450 GW na 1,2 TW ročně, kapacit výroby větrných elektráren narostla z 125 na 180 GW ročně, kapacita vyrobených elektrických vozidel (zahrnující i plug-in hybridy) z 10,5 na 22,2 milionů ročně, kapacita vyráběných baterií z 1,1 na 2,5 TWh a elektrolyzérů ze 7,5 na 25 GW.  
  • Pokud se naplní plány výrobců elektrolyzérů, v roce 2030 by výrobní kapacita mohla činit až 165 GW výkonu elektrolyzérů ročně (pouze 15 % této kapacity se reálně momentálně buduje, nebo k tomu byly učiněny první konkrétní kroky). 
  • V roce 2023 byla Čína zodpovědná za přibližně 60 % veškerých kapacit výroby elektrolyzérů a za 40 % kapacit výroby tepelných čerpadel, u FVE se jedná o přibližně 80 – 95 % kapacit a u baterií o 85 – 98 %. 

Poptávka po zelených technologiích 

Poptávka po zelených technologiích poroste, a to ve všech možných scénářích. Očekává se, že nejsilnější obchodovanou položkou budou do budoucna baterie pro elektrická vozidla a elektrická vozidla samotná. Předpokládá se, že do roku 2050 bude na světě ročně prodáno přibližně 70 milionů elektrických vozidel, což je přibližně 60 % veškerých prodejů automobilů, a to ve scénáři STEPS, který je méně progresivní. Pokud bychom predikovali svižnější nástup elektromobility, bude to až 80 %, jedná se tak do budoucna o obrovský trh. 

V oblasti elektrolyzérů predikuje IEA různou poptávku v závislosti na řadě faktorů. V méně progresivním scénáři (STEPS) očekává instalaci asi 320 GW elektrolytických kapacit do roku 2050, což se rovná přibližně 40 milionům tunám vodíku ročně, tedy asi 25 % roční výroby vodíku. V případě ambicióznějších scénářů (APS) predikuje IEA až 260 milionů tun vodíku ročně pro rok 2050, z toho očekává, že 80 % bude vyrobeno elektrolyzéry, což by si vyžádalo 1 900 GW instalovaného výkonu (metodologie výpočtu s ohledem na kapacitní faktor není v reportu přímo zmíněna). Tento scénář ale počítá s masivním nasazením derivátů vodíku v lodní a letecké dopravě a taktéž vodíku v sektoru energetiky.  Oproti bateriím a dalším technologiím jsou predikce instalovaného výkon elektrolyzérů výrazně odlišné v jednotlivých scénářích. 

Dobře navržené průmyslové strategie budou do budoucna klíčové k rozvoji zelených technologií. Zpráva závěrem velmi obecně shrnuje, že základem dobré průmyslové politiky jsou: 

  1. Kroky vedoucí k limitaci dopadů narušení dodavatelských řetězců kvůli jejich velké koncentraci
  2. Zajištění dostatečných kapacit lodní dopravy pro zelené technologie
  3. Podpora inovací a levnějších designů technologií a zlepšování procesů
  4. Podpora konkurenceschopnosti vedoucí k snižování cen
  5. Podpora dodavatelských řetězců tak, aby přirozeně byly připraveny na zelené technologie 

Pro více informací o reportu: https://www.iea.org/reports/energy-technology-perspectives-2024

Zdroj obrázku: https://carbonozero.eco/net-zero-carbono-zero/ 

Image

Projekt “Koordinační činnost Česká vodíková technologická platforma 2027“
CZ.01.01.01/07/24_052/0005624
je spolufinancován Evropskou uniií.