Podobně jako v případě fotovoltaických panelů a dalších nízkouhlíkových technologií, i elektrolyzéry jsou další obrovskou příležitostí pro čínské společnosti. Už dnes je více jak 40 % všech celosvětově prodaných elektrolyzérů z Číny. Čína se v současnosti zaměřuje primárně na technologii alkalických elektrolyzérů. Čínské alkalické elektrolyzéry sice nedosahují takových účinností a spolehlivosti jako jejich západní protějšky, i zde ale hraje klíčovou roli cena. Ta je totiž na 1 kW instalovaného výkonu oproti západním produktům více než třetinová, jak podotýká agentura BloombergNEF. Přesto dnes z hlediska technologických parametrů celosvětovému trhu dominují především evropské a americké společnosti, které vyrábějí doposud ve většině kvalitnější produkty.
Veteráni z oblasti obnovitelných zdrojů a mnozí politici se ale začínají obávat, že elektrolyzéry potká podobný osud jako fotovoltaické panely nebo baterie, tedy nástup Číny jako dominantního celosvětového výrobce, což s sebou nese mimo jiné řadu bezpečnostních rizik.
Klíčovým nástrojem v boji proti dominanci Číny v novém průmyslovém odvětví jsou především subvence. V případě Spojených států amerických byla v minulém roce schválena provozní podpora, a to do výše až 3 dolarů za 1 kg vyrobeného vodíku za předpokladu, že bude tento vodík vyráběn z obnovitelných zdrojů energie. Přestože metodologie výpočtu emisí skleníkových plynů, kterou je nutné dokončit, aby bylo možné provozní podporu začít vyplácet, ještě není hotová, z Evropy už dnes zní kritické hlasy vůči tomuto štědrému schématu. Kritika je dána především pomalým a značně technokratickým postupem Evropské komise k definici obnovitelného a nízkouhlíkového vodíku. Do současné chvíle stále nevešla v platnosti pravidla pro výrobu obnovitelného či nízkouhlíkového vodíku, a to navzdory deklarovaným ambicím výroby až 10 milionů tun obnovitelného vodíku do roku 2030.
Čínské společnosti mezitím pomalu ale jistě etablují svůj byznys, a to hlavně v oblasti alkalických elektrolyzérů. Do budoucna lze nicméně očekávat, že čínští výrobci nastoupí i na vlnu PEM elektrolyzérů (častá technologie v Evropě a USA). Ty poskytují lepší flexibilitu a o něco vyšší účinnosti než alkalické obzvláště v kombinaci s intermitentními obnovitelnými zdroji energie. Přesto je dle společnosti BloombergNEF státní podpora výroby elektrolyzérů v Číně nižší než v případě podpory výroby fotovoltaických panelů a bez této podpory může být rozvoj zpomalen.
BloombergNEF odhaduje, že v roce 2030 bude instalovaná kapacita všech elektrolyzérů na světě ročně činit okolo 85 GW. Evropa může být do budoucna rapidním růstem Číny ohrožena, a je proto důležité zaměřit se na maximální podporu této technologie a předejít tak podobnému scénáři jako v případě fotovoltaických panelů.
Tento článek je derivátem výše zmíněného textu spojeného s poznámkami autora.