Nově navrhovaný článek 27a v mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích reaguje na volání evropských zemědělců obávajících se růstu cen kvůli drahým hnojivům. Evropské vodíkové asociace ale varují, že možnost pozastavení CBAM mechanismu v případě „vážných a nepředvídaných okolností“ může konkurenceschopnost Evropy ještě snížit.
Od 1. ledna 2026 byl v plné výši aktivován tzv. mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM), který vznikl na základě Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/956. Tento mechanismus funguje na principu povinnosti dovozců ze třetích zemí do Evropské unie nakupovat tzv. CBAM certifikáty odpovídající emisím obsaženým v importovaném zboží. Importéři si budou muset na své produkty nakupovat CBAM certifikáty a jejich cena bude odvozena od ceny evropských emisních povolenek (EU ETS). Mimo jiné se CBAM vztahuje na vodík a produkty od něj odvozené, zejména amoniak a dusíkatá hnojiva. Cílem tohoto nařízení je vyrovnat konkurenční podmínky mezi dováženými produkty a těmi vyráběnými v Evropské unii s důrazem na podporu klimatické udržitelnosti. Země mimo EU tak budou muset také investovat do čistých technologií, pokud budou chtít dále vstupovat na evropský trh za srovnatelných podmínek. CBAM funguje v přechodném období již od 1.10.2023, ale dovozci si doposud nemuseli kupovat CBAM certifikáty a měli pouze ohlašovací povinnost.
Již při přípravě Nařízení vyjadřovaly některé evropské sektory obavu o udržení své konkurenceschopnosti. Nejhlasitěji se ozýval zemědělský (potažmo potravinářský) sektor, který je závislý na dovozu levných hnojiv z mimoevropských zemí (včetně Ruska a Běloruska). Hnojiva, tedy deriváty vodíku, jsou jednou z největších nákladových položek a jejich zdražení s sebou může nést následky ve formě zdražení zemědělských produktů a dále i potravin. Podle analýz z některých zemí EU by tento nárůst mohl být až ve výši 25 %. I podle české Agrární komory je tento problém relevantní a prohlubuje se například v podobě tlaku na konkurenceschopnost evropské produkce na globálních trzích.
Evropská komise v reakci na obavy evropských zemědělců předložila návrh článku 27a v Nařízení CBAM, který by v případě „vážných a nepředvídaných okolností“ mechanismus pozastavil. Proti tomuto návrhu se postavily evropské vodíkové asociace. I přesto, že se doposud na základě posouzení ohlašovací povinnosti CBAM v přechodné fázi nedováželo významné množství vodíku, nárůst se očekává v souvislosti s plněním požadavků balíčku Fit for 55 a snahou o snížení závislosti na dovozu fosilních paliv. CBAM byl jedním z prostředků posílení konkurenceschopnosti evropského nízkoemisního vodíku, nicméně článek 27a může podle evropských vodíkových průmyslových asociací tato očekávání oslabit, protože v případě pozastavení mechanismu by mohl být import ze třetích zemí výhodnější než domácí výroba.
Asociace ve svém otevřeném dopise evropským politikům volají po přehodnocení článku 27a s argumentem, že dekarbonizace a konkurenceschopnost nejsou protikladem, ale naopak by měly jít ruku v ruce. Měla by být podpořena domácí produkce nízkouhlíkových řešení (vodíku a jeho derivátů), což může v dlouhodobém horizontu přispět ke snížení jejich ceny v Evropě. Pozastavení mechanismu uhlíkového vyrovnání by naopak mohlo vést k tržním nejistotám, což je jedním z klíčových problémů rozvoje vodíkového sektoru v současnosti. Vodíkové asociace proto varují, že připravovaný článek 27a by mohl mít v konečném důsledku opačný efekt, než je zamýšleno. Je třeba na závěr ještě upozornit, že povinnost ohlašovat CBAM mají všechny podniky, které do EU (tedy i České republiky) dovážejí produkty obsažené v nařízení, bez ohledu na svou velikost. Mnoho firem však o této povinnosti ani nemá tušení nebo si mylně myslí, že se jich netýká – CBAM nařízení však může nepřímo ovlivnit širší dodavatelské řetězce, zejména prostřednictvím dopadu na ceny vstupů.
Zdroje:
https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:32023R0956
https://www.businessinfo.cz/clanky/uhlikova-stopa-v-globalnim-obchode-regulace-cbam-prichazi/
https://www.echo24.cz/a/Hytn3/zpravy-ekonomika-nove-opatreni-drazsi-hnojiva
