Jedním ze členů HYTEPu je i ryze česká společnost LEANCAT, která vznikla v roce 2016 jako výsledek spolupráce mezi Univerzitou Karlovou a technologickou skupinou JABLOTRON. LEANCAT staví na letité zkušenosti a unikátním patentovaném objevu profesora Vladimíra Matolína z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze, jehož tým vyvinul nový typ katalyzátoru a metodu jeho aplikace, které umožní významnou redukci platiny, nicméně ke komercializaci patentu nakonec nedošlo.
„Platina je zatím naprosto nepostradatelným kovem pro palivové články, tedy pro výrobu elektřiny z vodíku,“ tvrdí profesor Vladimír Matolín, který v následujícím rozhovoru například přibližuje i to, jak náročné je uvádět inovativní řešení do komerčního využití či jaké novinky LEANCAT chystá.
- Před několika lety jste s vaším vědeckým týmem navrhli, úspěšně postavili a patentovali inovativní katalyzátor pro palivové články, který potřebuje na anodě mnohem méně platiny a rovněž menší množství platiny na katodě. O jak velké snížení obsahu platiny jde?
Snížení obsahu platiny je ideálně o 90 %, řekněme desetinásobné. V reálném systému bude snížení v závislosti na provozních podmínkách a plánované životnosti tak pětinásobné. Ale to bude otázka dalšího, již aplikovaného, vývoje. Budu-li optimista, tak snížíme obsah platiny 5–10x.
- Ročně se vytěží kolem 180 tun platiny. Devadesát procent z této produkce však v pouhých třech státech – v Jihoafrické republice, v Rusku a Zimbabwe. Dá se říci, že platina je a bude pro vodíkové technologie kritickým kovem. A každá inovace, jako ta vaše, může při masovém pomoci lépe a ekonomičtěji využívat dostupné zdroje. Jak je těžké podobná řešení komercionalizovat?
Komercializace je většinou kritickým problémem u každé inovace. Jedna věc je něco vyrobit v laboratoři, druhá je být schopen vyrábět a to tak, aby vysoké výrobní náklady nepřevýšily úsporu danou snížením obsahu platiny. Oříškem také bývá schopnost vyrábět inovativní produkt v požadovaném velkém množství. Univerzita Karlova, která je majitelem patentu, uzavřela před nedávnem smlouvu s renomovanou německou firmou o výrobě prototypu průmyslového zařízení, které ověří možnosti průběžné výroby membrán povlakovaných platinou podle našeho patentu metodou „per roll“, tedy v rolích. Zmíněná firma by následně měla výrobní zařízení komercializovat a prodávat zájemcům o výrobu protonově vodivých membrán s Pt katalyzátorem.
- V katalyzátoru výfukových plynů běžného osobního automobilu je několik gramů platiny. Pro ilustraci – kolik gramů platiny je odhadem v palivovém článku vodíkového osobního automobilu?
Uvádí se kolem 20 gramů.
- Vaše firma LEANCAT úspěšně vyrábí a prodává i testovací stanice pro palivové články, a rovněž i elektrolyzéry. Co je vlastně vaším dlouhodobým cílem, kam směřujete? Od prodeje jednotlivých komponent po prodej ucelených systémů?
Je to přesně tak. Dlouhodobým cílem je vedle již zavedené výroby testovacích stanic prodávat svazky vodních elektrolyzérů typu PEMWE, v tomto roce jsme již prodali kolem 30 svazků oproti dvěma kusům v roce 2022, kdy jsme je začali nabízet. Navíc stále rozšiřujeme portfolio o nové modely, naposledy o svazky 5 kW, a ještě letos začneme testovat PEMWE o velikosti 10–50 kW, které chceme uvést na trh začátkem roku 2024. Dále vyvíjíme kompletní modulární elektrolyzérové generátory vodíku o kapacitě do 500 kW. Dnes již nabízíme systémy o desítkách kW.
- O jaké vaše produkty je u vašich zákazníků největší zájem?
Zatím především o testovací stanice, nicméně u PEMWE, který je novým produktem, vidíme stále rostoucí zájem. Podobně roste zájem i laboratorní jednocelové elektrolyzéry a palivové články.
- V jakých oblastech vidíte v nejbližších letech největší potenciál vodíku?
Při náhradě zemního plynu v energetice, v dopravě a průmyslové výrobě. Souhrnně hlavně v dekarbonizaci průmyslu a energetiky.
- Na jakých zajímavých a nových projektech v LEANCATu nyní děláte, na co se můžeme v budoucnu od vás těšit?
Vedle vývoje nových, 10x větších PEMWE, vyvíjíme vlastní sušičky vodíku a systém pro nanášení katalyzátorů na membrány pomocí inovativní tiskařské metody podle dalšího patentu vyvinuté spolu s Univerzitou Karlovou.