V únoru Svaz průmyslu a dopravy ČR představil studii Připravenost České republiky na vodíkové hospodářství, jejímž partnerem je společnost ORLEN Unipetrol, a kterou zpracovala společnost PwC. Cílem studie je navázat na aktualizaci vodíkové strategie a probíhající odborné diskuse k vodíku a přinést konkrétní doporučení nad rámec existujícího legislativního a regulačního rámce.
Česká republika se musí důsledněji a systematičtěji zaměřit na využití vodíku v průmyslu či dopravě. Jinak hrozí, že zejména firmy budou po roce 2030 platit vysoké pokuty za nedodržování evropských směrnic a budou mít také dražší emisní povolenky. Pokud navíc Česko podcení nástup vodíkové ekonomiky, může to mít v příštích letech dopad na růst HDP, zaměstnanost i příliv nových investic. To jsou hlavní závěry studie, kterou naleznete zde.
Partnerem a zpracovatelem studie jsou členské společnosti HYTEP a níže vám přinášíme vyjádření jejich zástupců.
„Česko zatím není ve stavu dobré připravenosti. Bez vodíku nelze splnit závazné národní dekarbonizační cíle v oblasti dopravy a průmyslu vytyčené evropskou směrnicí RED III. Pro rozvoj vodíku jsou zásadní dvě věci. Tou první je spolupráce českého státu a průmyslu, včetně podílení se na investicích, a tou druhou dostatečné množství levné elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Bez levné a dostupné elektřiny z obnovitelných zdrojů nebude ani dostupný obnovitelný vodík,“ říká Tomasz Wiatrak, generální ředitel společnosti ORLEN Unipetrol, který je partnerem studie.
Jan Brázda, partner pro udržitelnost, PwC Česká republika, za zpracovatele pro HYTEP komentuje „V důsledku mnoha nedávno přijatých evropských závazných právních norem musí všechny členské státy EU začít zavádět do průmyslu a dopravy bezemisní vodík nejpozději do roku 2030. V současnosti přitom neexistuje infrastruktura pro dovoz bezemisního vodíku na území ČR a je velmi těžko odhadnutelné, do jaké míry se to do šesti let může změnit tak, aby Česko svým závazkům dostálo. Investiční podpora v oblasti zavedení vodíkových technologií je totiž marginální a český stát stále neklade dostatečný důraz na jejich vývoj. V současnosti je proto také zavádění bezemisního vodíku velmi finančně náročnou záležitostí, i když lze očekávat, že s tím, jak se bude technologie zavádět, dojde k postupnému snižování nákladovosti. Česko tak stojí před velkou výzvou k naplnění těchto mandatorních stanovisek v krátkém čase, jinak hrozí až miliardové pokuty, jak pro stát, tak i soukromý sektor. V PwC vnímáme bezemisní vodík společně s elektřinou z obnovitelných zdrojů jako jeden z hlavních pilířů dekarbonizace. Na vodíkový vlak dekarbonizace je proto naskočit co nejdříve, protože právě opouští stanici.“
Máme radost, že se naši členové podílejí na zajímavých studiích jako je tato. Děkujeme Svazu průmyslu a dopravy ČR za zpracování této studie. Se závěry a doporučeními se jako platforma plně ztotožňujeme, ostatně je již dlouhodobě komunikujeme se státní správou, dalšími asociacemi a soukromými společnostmi.
Prezentaci s hlavními závěry studie si můžete stáhnout zde.
Celou studii si pak můžete stáhnout zde.