Tiskové zprávy

Studenti a studentky na řadě škol v ústeckém regionu nově získali jedinečnou možnost poznat vodíkové technologie a fyziku netradiční formou. Ústecký kraj se totiž stal prvním regionem v České republice, kde byl zahájen inovativní výukový program H2GP Sprint na základních školách. Tento projekt, který spojuje praktickou výuku s moderními technologiemi, jako jsou vodíkové články a 3D tisk, má za cíl šířit osvětu v této oblasti a připravovat odborníky na energetickou transformaci regionu. 

Proč jsou v současnosti výrobní ceny obnovitelného vodíku tak vysoké a co brání většímu rozšíření jeho výroby v Evropě? Hlavním důvodem je podle analýzy České vodíkové technologické platformy (HYTEP) zbytečně přísná evropská regulace. Ta byla postavena na nerealistických očekáváních ohledně rychlosti rozvoje a nasazení technologie elektrolýzy. Nový Policy Paper HYTEP detailně popisuje současný stav výroby obnovitelného vodíku v Evropě a České republice, nastiňuje problémy, kterým sektor čelí a přichází s řadou legislativních návrhů, které mohou pomoci striktní evropskou regulaci zmírnit a nastartovat výrobu obnovitelného vodíku v EU. 

Rok 2024 je u konce, a proto nastal čas na bilancování toho, co nám tento rok v oblasti rozvoje výroby a využití vodíku přinesl. Zatímco řada klíčových unijních směrnic a nařízení byla dokončena a členské státy, včetně České republiky, zahájily jejich transpozici, vodíkový sektor se nadále potýká s celou řadou výzev. Nejvýznamnější událostí roku 2024 na evropské úrovni je pokračování provozní podpory obnovitelného vodíku ze strany Evropské komise, která spustila již druhou výzvu z Inovačního fondu v rámci tzv. Evropské vodíkové banky. Výsledky Evropské vodíkové banky dávají naději, že může být výroba obnovitelného vodíku v Evropě konkurenceschopná. Nicméně v porovnání se šedým vodíkem (vyrobeným z fosilních paliv) je, i v těchto státech, cena obnovitelného vodíku přibližně dvakrát vyšší. 

Experti z celého světa, kteří se zabývají vodíkovými technologiemi, a to od základního výzkumu a tvorbu praktických vodíkových aplikací, přes výrobu, dopravu a skladování vodíku až po související evropské a národní strategie a legislativu, se na jaře příštího roku setkají v Praze. Ve dnech 19. – 21. března 2025 se totiž v české metropoli uskuteční jubilejní 15. ročník mezinárodní odborné konference s názvem Hydrogen Days 2025. Konference opět nabídne atraktivní a exkluzivní program s mnoha zahraničními řečníky. Těšit se můžete na byznysové fórum, vzdělávací přednášky, vědeckou část, výstavu a také oblíbený matchmaking a networking. Registrace pro účastníky, partnery i vystavovatele byla právě spuštěna. 

Jak vyvolat u studentů středních škol zájem o vodíkové technologie, aby s nimi chtěli spojit svou profesní kariéru? Jaký způsob spolupráce mezi odborníky, komerční sférou a školami by si představovali samotní pedagogové? A jaké konkrétní kroky udělat pro to, aby české střední školství podchytilo co nejvíce technicky talentovaných žáků? I na tyto otázky hledali odpovědi účastníci kulatého stolu s názvem „Význam vodíkového vzdělávání pro studenty SŠ a rozvoj české ekonomiky“, který 25. září pořádala Česká vodíková technologická platforma (HYTEP) společně se Střední odbornou školou – Centrem odborné přípravy a Gymnáziem v pražských Hrdlořezech. 

Posílení a rozvoj spolupráce v oblasti vodíkového hospodářství mezi Jižní Koreou a Českou republikou, vzájemná výměna zkušeností v oblasti investic, výzkumu a vývoje či společné pilotní projekty v oblasti vodíkových technologií. Ale také spolupráce v oblasti výroby vodíku pomocí jaderných technologií či součinnost na zlepšování právních předpisů v této oblasti. I takové jsou cíle dvou Memorand o porozumění, které dne 20. září v Praze podepsali zástupci České vodíkové technologické platformy (HYTEP) s jihokorejskou asociací H2KOREA a společností Korea Hydro & Nuclear Power (KHNP). Podepsání memorand se uskutečnilo v rámci státní návštěvy prezidenta Jižní Koreje Jun Sok-jola v České republice.

17. července 2024 schválila Vláda České republiky novou podobu Vodíkové strategie ČR. Oproti té z roku 2021 hovoří strategie o podpoře výstavby 400 MW elektrolyzérů pro výrobu obnovitelného vodíku, konverzi několika páteřních plynovodů ze zemního plynu na čistý vodík okolo roku 2030 nebo povinnosti spotřebovávat až 20 tisíc tun obnovitelného vodíku ročně podle unijní legislativy. Obnovitelný vodík by měl nahradit část ze 125 tisíc tun šedého vodíku běžně používaného pro chemické procesy či rafinaci paliv. Strategie přiznává, že bez dostatečné státní podpory nepůjde výrobu a spotřebu obnovitelného vodíku kvůli ekonomickým aspektům rozběhnout, a to ani ve výrobách, které již vodík využívají.

Efektivně spolupracovat na rozvoji všech segmentů vodíkového ekosystému v České republice, vytvářet a prosazovat podmínky pro budování a rozvoj konceptu "vodíkových údolí", předávat si vzájemně zkušenosti, podílet se na tvorbě klíčových národních i regionálních strategických dokumentů či rozvíjet mezinárodní spolupráci v oblasti vodíkových technologií. I takové jsou cíle memoranda, které 28. května 2024 v Teplicích podepsali zástupci České vodíkové technologické platformy (HYTEP), Moravskoslezského Vodíkového Klastru, Vodíkové platformy Ústeckého kraje a Karlovarské agentury rozvoje podnikání.  

Trojstranná dohoda byla podepsána v rámci spolupráce v oblasti vodíkových technologií a palivových článků. Tato iniciativa představuje významný krok směrem k posílení globálního partnerství a rozvoji inovací v oblasti obnovitelné energie. Podpisem Memoranda stvrdily všechny strany svůj závazek k inovacím a udržitelnému rozvoji a také svou otevřenost pro budoucí společné projekty a výzkumy.

Jedním z páteřních prvků budoucího světového i českého vodíkového hospodářství mají představovat elektrolyzéry – tedy zařízení na výrobu vodíku pomocí elektřiny, získávané ideálně z obnovitelných zdrojů energie. A právě nejnovějším trendům ve vývoji zejména alkalických elektrolyzérů se věnovala i mezinárodní vědecká konference Hydrogen Days 2024. V rámci ní byly představeny výsledky pětiletého mezinárodního projektu NEXTAEC, díky kterému se vědcům podařilo vyvinout revoluční membrány nové generace pro alkalické elektrolyzéry.