09232021čt

Novinky

Vláda ČR oficiálně schválila Vodíkovou strategii České republiky

Vláda ČR schválila v pondělí 26. 7. 2021 vodíkovou strategii České republiky, na které spolupracovala i s Českou vodíkovou technologickou platformou (HYTEP). Česká republika se tak zařadila po bok zemí, jakými je například Německo, které ve vodíkovém hospodářstvím spatřují velký potenciál. Cílem strategického dokumentu je zajistit redukci emisí skleníkových plynů a podpořit hospodářský růst České republiky. Toho by mělo být dosaženo podporou výroby, využití, dopravy a skladování nízkouhlíkového vodíku. Strategie se zaměřuje i na vodíkové technologie, které mají potenciál přispět k hospodářskému růstu České republiky. Vzhledem k tomu, že vodík v budoucnu sehraje roli paliva, suroviny a úschovny energie, je strategie určena zejména pro aktéry z oblasti dopravy, chemického průmyslu, energetiky, výrobce vodíkových technologií, a občany, kterým zajistí život v čistším a zdravějším prostředí.

 

Během následujících 10 let strategie vidí hlavní využití nízkouhlíkového vodíku zejména v chemickém průmyslu, kde dopomůže ke snižování emisí skleníkových plynů. V oblasti dopravy pak v městské autobusové, železniční, nákladní i osobní přepravě.

 

V současnosti neexistuje legislativně definovaná klasifikace vodíku podle jeho emisní náročnosti při výrobě. Z toho důvodu přistupuje strategie k jednotlivým typům výroby vodíku dle vlastních pravidel. Ministerstvo průmyslu a obchodu se zaměřuje na podporu nízkouhlíkového vodíku. Tím je myšlen např. vodík vyráběný pomocí obnovitelných zdrojů energie, vodík vyráběný pomocí jaderných zdrojů, vodík vyrobený parním reformováním zemního plynu se záchytem a uložením či využitím oxidu uhličitého, a vodík vytvořený při zpracování odpadu.

 

HYTEP podporuje záměr Ministerstva průmyslu a obchodu k podnícení výroby nízkouhlíkového vodíku a zároveň dlouhodobě nabádá k maximálně efektivnímu využití již dnes dostupných výrobních kapacit. V Česká republice se každoročně vyrobí více než 100 000 tun vodíku, a to zejména v petrochemickém a chemickém sektoru, drtivá většina je následně v místě výroby i spotřebována. Existuje ale i určité množství vodíku minimálně v řádech tisíců tun, které nenachází optimální využití. Takto vyrobený vodík lze využít například v plnicích stanicích pro vodíkové automobily a tím dosáhnout snížení emisí v dopravním sektoru. Tento přístup považujeme za klíčový pro urychlení nástupu vodíkových technologií v ČR.  Lze předpokládat že do budoucna bude i díky tlaku na snižování emisí skleníkových plynů v ČR tento vodík nahrazován variantou s nízkou až nulovou emisní stopou, a to zejména v horizontu příštích 3–20 let.

 

  • HYTEP prosazuje maximálně efektivní využívání již vyráběného vodíku v ČR
  • HYTEP podporuje další rozvoj výrobních kapacit vodíku s důrazem na nízkouhlíkový a bezemisní vodík

 

Strategie podporuje výrobu nízkouhlíkového vodíku. Řada společností v ČR ohlásila velké projekty na výrobu zeleného vodíku zejména z OZE. Například společnost Orlen Unipetrol plánuje v ČR postavit 22 vodíkových plnicích stanic, včetně 80 MW elektrolyzérů v rámci projektu Hydrogen Eagle do roku 2030. Společnost ČEZ a.s. má v současnosti rozpracováno až 6 vodíkových projektů, které do roku 2025 nabídnou elektrolyzéry s kapacitou přes 10 MW. Ambiciózní projekt, který se dotkne vodíkové mobility, nese název Black Horse a pracuje na něm společnost Bioway. Ta počítá s celkem 40 vodíkovými čerpacími stanicemi na mezinárodních koridorech TEN-T a výrobou cca 23 tisíc tun zeleného vodíku ročně. Projekt by měl zároveň podpořit nasazení 2000 nákladních automobilů poháněných vodíkem a 145 vodíkových autobusů mezi lety 2022–2030.

 

Strategie se zaměřuje i na spotřebu vodíku. Predikuje, že do roku 2050 bude celková spotřeba nízkouhlíkového vodíku činit 1,7 milionů tun ročně. Takové množství s velkou pravděpodobností nepůjde vyrobit v samotné České republice, dokument proto podporuje i import vodíku a předpokládá uskutečňování prvních velkých projektů zaměřených na transport plynu po roce 2030. Česká republika participuje prostřednictvím společnosti NET4GAS na projektu European Hydrogen Backbone, který v roce 2040 cílí na ‚‚repurposing‘‘ až 39 700 km plynovodů. Očekávána poptávka po vodíku by tou dobou dle očekávání společností zapojených do projektu měla činit cca 2300 TWh ročně. Cílem je, aby vodíková páteřní síť propojila regiony s vysokým potenciálem výroby vodíku (např. Španělsko), včetně regionů mimo EU (např. Ukrajina), s místy jeho finální spotřeby. Velkým potenciálem k výrobě zeleného vodíku se například pyšní Španělsko, které může těžit z ideálních podmínek pro výrobu zeleného vodíku ze solárních a větrných zdrojů.

 

Jedním z dalších pilířů nově schválené strategie je i podpora vodíkových technologií. Řada společností, které jsou i našimi členy, se této problematice věnuje již řadu let. Jmenovitě lze zmínit firmu DEVINN z Mladé Boleslavi, jež uvedla na trh vodíkový energetický zdroj H2Base schopný dodávat energii tam, kde není možné využít napojení na elektrickou síť. Jedná se o plnou náhradu za dieselový agregát, který však přináší řadu výhod (bezemisní provoz, tichý chod). Vývoj nových vodíkových technologií ale probíhá dlouhodobě, společnost ÚJV Řež představila již v roce 2017 prototyp nezávislého zdroje napájení Power—box 180W, který může sloužit jako zdroj napájení v případě nedostupnosti sítě. Probíhají též projekty implementace vodíkových technologií do vozidel. Další z českých společností, které se věnují vodíkovým technologiím, je firma LEANCAT s.r.o. Ta se zaměřuje na vývoj palivových článků a testovacích zařízení pro řadu vodíkových aplikací. Jedničkou na trhu v oblasti skladování vodíku je společnost CYLINDERS HOLDING a.s., která se zabývá vývojem a výrobou tlakových lahví. Jejich nový systém vyvinutý pro přepravu vodíku je schopný na jeden kamion vměstnat až 500 kg stlačeného vodíku, oproti původním hodnotám, které se pohybují kolem 300 kg na jeden kamion.

 

Rozvoj vodíkových technologií si žádá podporu výzkumu, vývoje a studijních programů

 

Vodíkové technologie se řadí do oblasti technologií s vysokou přidanou hodnotou, které si do budoucna vyžádají nové odborníky, specialisty a vytvoří nová pracovní místa. Strategie klade důraz na vzdělávání odborníků, výzkum a vývoj vodíkových technologií a podporu českých vodíkových technologií. HYTEP tento záměr vítá. K rozvoji vodíkového hospodářství je potřeba dostat povědomí o vodíkových technologiích i do škol, a získat tak nové uchazeče o studium nejen na vysokých školách v akreditovaných oborech zaměřených na tento typ technologií, ale i v rámci odborného technického vzdělávání.

 

„Vodíková strategie předpokládá, že se Česká republika nestane zemí, která bude vyvážet nízkouhlíkový vodík. Měla by se ale stát zemí, která bude vyvážet vodíkové technologie. Naše platforma tento přístup podporuje tím, že sdružuje dnes již na 30 společností, které se o vodíkové technologie buď aktivně zajímají, nebo je již mají v portfoliu. Cílem platformy je přispět k rozvoji českého podnikatelského sektoru v této oblasti a také napomoci zajistit dostatečné množství odborníků, například pomocí nalákání nových uchazečů na vysoké školy,“ zakončuje Aleš Doucek, předseda představenstva České vodíkové technologické platformy.

 
Pro více informací o vodíkové strategii klikněte zde: https://www.mpo.cz/cz/prumysl/strategicke-projekty/vodikova-strategie-cr-schvalena-vladou--262590/

 

 

 

Nabídka práce

Akce aktuální

23 9. 2021
6. ročník Podnikatelského fóra Ústeckého kraje

23. - 24. 9. 2021, Ústí nad Labem, ČR, online

14 10. 2021
Fórum elektromobilita 2021

14. - 15. 10. 2021, Praha, ČR, Fórum Karlín

Facebook

členové platformy

ČVUT FS
ÚJV Řež a.s.
VŠCHT Praha
Centrum výzkumu Řež s.r.o.
ORLEN Unipetrol
Pražská plynárenská, a.s.
Leancat s.r.o.
Český plynárenský svaz (ČPS)
GREEN REMEDY, s.r.o.
DEVINN – Development Innovation
Energy financial group (EFG)
ENVISAN-GEM, a.s.
CHEMINVEST s.r.o.
Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrum
Ústav termomechaniky AV ČR, v. v. i
ŠKODA ELECTRIC a.s.
Chart Ferox, a.s.
CYLINDERS HOLDING a.s.
OKK Koksovny, a.s
Centrum dopravního výzkumu, v. v. i
ŠKODA JS a.s.
SOLEK HOLDING SE
C-Energy Planá s.r.o.
Hyundai Motor Czech, s.r.o.
Hydrogen Institute CZ
Rév Group s.r.o.
Fond HYDROGEN1
ZEBRA GROUP s.r.o.
Veolia Energie ČR, a.s.
SVÚM a.s.
Linde Gas, a.s.
TÜV SÜD Czech s.r.o.
SPOLCHEMIE
Chemoprojekt, a.s.
Messer Technogas s.r.o.
Zásilkovna
Projekt ČESKÁ VODÍKOVÁ TECHNOLOGICKÁ PLATFORMA 2023 je spolufinancován Evropskou unií

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.